Co se děje mezi Ruskem a Tureckem? Analýza rozvázala vztahy mezi Putinem a Erdoganem

Agentura poukazuje, že za pouhých sedm měsíců se z Turecka a Ruska – nepřátel číslo jedna – stali „staří přátelé". Erdogan a ruský prezident Vladimir Putin tak na první pohled zřejmě překonali sestřelení ruského letadla Su-24 tureckým strojem F-16 i následné sváry, které byly jako anomálií v jinak přátelských vztazích. „Naší prioritou je, aby se naše vztahy vrátily zpět na úroveň před touto krizí," uvedl Putin. Věci by se tak teoreticky měly vrátit do normálu.

„Kéž by to bylo tak jednoduché. Turecko a Rusko byly na nevyhnutelném kolizním kurzu už předtím, než Turecko sestřelilo ruskou stíhačku v Sýrii. Rusko, na jedné straně, pracuje již řadu let na zachování sféry vlivu a proti západním zásahům. A jak se ukázalo při jeho vojenských taženích v Gruzii v roce 2008 a na Ukrajině v roce 2014, je připraveno použít sílu, pokud je to nezbytné, aby své sousedy udrželo v pozoru a své větší protivníky na uzdě," vysvětluje analýza s tím, že právě tyto akce ale naopak prohloubily propast mezi Washingtonem a Moskvou. A pokud mají USA brát Rusko vážně, potřebuje Moskva sehrát roli prostředníka v nějakém závažném konfliktu. Nejprve to byl Írán, ale jakmile Spojené státy vyjednaly dohodu o íránském jaderném programu, Rusko posunulo svou pozornost na Sýrii.

Turecko je znepokojeno hrozbou Íslámského státu i Kurdů

„Mezitím se po celém Středním východě šíří mocenské vakuum, které umožňuje Turecku jednat i za svými hranicemi. Vzhledem k tomu, že občanská válka v Sýrii přetrvává, Turecko je znepokojeno jednak nestabilitou a šířením kurdského separatismu, a také zlákáno příležitostí k přetvoření oblasti Levanta – tedy regionu Východního Středomoří, které by bylo pod sunnitskou kontrolou a tureckým vedením. Stejně jako Rusko se Turecko rozhodlo rozšířit své zapojení v Sýrii, turecká vláda plánovala vstoupit do hry a vypořádat se s rostoucí kurdskou hrozbou a Islámským státem," vysvětluje Stratfor.

Turecké a ruské sféry vlivu se v regionu Černého moře, části Středního východu, Kavkazu a střední Asie překrývají. „V této konkrétní geopolitické situaci je Střední východ místo, kde se Turecko a Rusko srazily. A i když Spojené státy těžily z tureckých sporů s Ruskem a z toho, že se v té době více angažovalo NATO, rozhodl se Bílý dům, že je lepší usnadnit sblížení mezi Moskvou a Ankarou, pokud by to znamenalo snížení rizika dalších náhodných kolizí na syrském bojišti, které by mohly zahrnovat i USA," vysvětluje analýza.

Rusko A turecko rozděluje postoj k Sýrii

„Putin a Erdogan využili celou řadu ekonomických slibů, aby ukázali světu, že turecko-ruské vztahy jsou obnoveny a že je vše v pořádku, ale v širší geopolitické dynamice se vlastně nic na tření mezi těmito zeměmi nezměnilo. To je pravděpodobně důvod, proč Putin a Erdogan uspořádali tiskovou konferenci po projednání zrušení obchodních zákazů, obnovení turistického ruchu a obnovení spolupráce v oblasti energie. To vše před tím, než se dostanou k problematice Sýrie. Hospodářská spolupráce je snadná. Rusko i Turecko těží z podnikání mezi sebou. Turecko nemůže žít bez ruského zemního plynu a Rusko zoufale touží po alternativní zásobovací trase do Evropy, jako je například Turkish Stream, který obchází problematické země, jako je Ukrajina," píše Stratfor.

Sýrie je nicméně oblast, ve které se Rusko a Turecko diametrálně liší. „Probíhající bitva v Aleppu je názorným příkladem. Putin a Erdogan mohou diskutovat o jejich touze po mírovému urovnání v Sýrii, ale dvě hlavní strany vyjednávání – Tureckem podporovaní sunnitští povstalci a Ruskem podporované alavitské vládní síly - se stále střetávají a bojují o strategický kus území. Ani jedna strana nezasedne k jednacímu stolu, pokud nebude mít Aleppo pevně ve svých rukou," píše Stratfor s tím, že vzhledem k současnému vývoji bojů nastala situace, kdy kontrolu nemá ani jedna strana.

Putin i Ergogan sledují jen své geopolitické zájmy

„Rusko bude i nadále využívat patovou situaci v Sýrii proti Turecku. I když Putin spolupracuje s Erdoganem. Rusko chce zajistit, aby se Turecko - které je zásadní pro každé rozhodnutí NATO týkající se vybudování sil v Černém moři a které je také významným hráčem na Kavkaze, kde se Rusko snaží prohloubit svůj vliv prostřednictvím sporu o Náhorní Karabach – vyhýbalo Rusku jak jen to bude možné. Když se turecké priority soustředí na Sýrii, může Moskva udržet Turecko na háku tím, že bude pokračovat v podpoře kurdských separatistů a komplikování případných tureckých vojenských plánů v Sýrii prostřednictvím ruské přítomnosti na bojišti," vysvětluje analýza.

„Putin a Erdogan jsou dva silní muži s velkými geopolitickými ambicemi. Nesnaží se navázat přátelství; jsou oddaní sledování svých národních zájmů. Buďte ujištěni, že bude existovat celá řada bodů, kde na sebe turecké a ruské národní zájmy narazí," dodává Stratfor.

Témata:  Rusko,  Turecko,  Sýrie