Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskva rozmístila v Íránu strategické bombardéry, útočí v Sýrii

Ruské bojové letectvo v Sýrii
Ruské bojové letectvo v Sýrii
Foto: mil.ru

Moskva/Teherán - Rusko rozmístilo strategické bombardéry Tu-22M3 na íránské základně Hamadán, odkud útočí na pozice povstalců v Sýrii. Moskva už tyto letouny použila při útocích v Sýrii několikrát, ale startovaly z ruských letišť. Vzdušnou ochranu ruským letounům poskytovaly stíhačky Su-30 a Su-35.

Oznámila to dnes státní televize Rossija 24 a zprávu potvrdilo ruské ministerstvo obrany. V Hamadánu operují podle ministerstva i stíhací bombardéry Su-34.

Agentura Interfax napsala, že starty letounů na západoíránském letišti mohou zkrátit letovou dobu na syrské bojiště o 60 procent a umožní letounům nést větší zátěž. Vzdálenost z Hamadánu do syrských oblastí kontrolovaných džihádisty nepřesahuje 900 kilometrů.

Ministerstvo obrany potvrdilo, že íránské letiště dnes využilo ruské letectvo k útokům na teroristy v Sýrii. Sklady a tábory Islámského státu a džihádistů z Fronty dobytí Sýrie (bývalé An-Nusry) byly podle ministerstva využívány k bojovým operacím ve městě Halabu. Ruské bomby dopadaly v provinciích Idlib, Halab a Dajr az-Zaur. Všechny stroje se po splnění bojového úkolu vrátily v pořádku na základnu.

Ruská média dnes s odvoláním na zdroje z ministerstva obrany rovněž oznámila, že Moskva požádala Írán a Irák o povolení přeletu křídlatých raket přes jejich území.

Témata:  ruské angažmá v Sýrii,  Írán

Aktuálně se děje

26. září 2026 12:41

Dagmar Patrasová se po dlouhé době opět objevila na veřejnosti

Herečka a někdejší královna dětských srdců Dagmar Patrasová se po nějaké době opět objevila ve společnosti. Sedmdesátiletá umělkyně vyrazila za kulturou do pražské Státní opery. Na slavnostním večeru jí dělal doprovod její syn Felix Slováček mladší. Zpěvačka a herečka po boku svého potomka doslova zářila a rozdávala úsměvy na všechny strany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.