Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

VIDEO: Vědci objevili na dně moře krásnou sépii s přitažlivýma očima

Objevená sépie v moři
Objevená sépie v moři
Foto: Nautilus

Výzkumníci lodě Nautilus učinili záhadný objev při průzkumu kalifornského dna. Zdejší vody skrývaly něco hodně zajímavého a přitom tajemného, purpurového hlavonožce s obrovskýma očima.

Purpurového hlavonožce připomínajícího chobotničku objevili výzkumníci speciální ponorky, která je ovládaná na dálku. Vědce upoutaly na kamerách velké oči. Živočich skutečně vypadá jako namalovaný, přesto jde o skutečný živý organizmus druhu sépie, sepiolu s latinským názvem Rossia pacifica.

Nejde ale o zcela nový druh

I přes obrovský úspěch u lidí na internetu nejde o nový druh živočicha. „Nachází se v různých mořích, s různou hloubkou. Tento živočich není příliš náročný na svůj biotop,“ vysvětluje odborník na hlavonožce Michael Vecchione.

„Tyto oči doopravdy vypadají jako namalované, ale osobně jsem viděl mnoho druhů, které je měly velmi podobné. Lidé se mě ptají, zda nejde o fotomontáž. Mohou vás ujistit, že video je pravé a živočich existuje přesně tak, jak jej vidíte,“ ujišťuje odborník.

Témata:  vědci sépie Nautilus podmořský svět

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.