Uprchlice vysvětluje proč je špatné přerozdělování běženců mezi státy

Peklo v Sýrii

Podle Laily ze Sýrie utekli před válkou jen, aby se dostali do další – psychologické- války, kterou proti nim vede Evropská Unie. Kritizuje evropské lídry za to, že uprchlíkům opakovaně dali naději a opakovaně ji následně zničili.

„Proč jste uprchlíkům otevřeli dveře? Proč jste lidi vítali? Kdyby s tím přestali dříve, nepřišli bychom. Neriskovali bychom naše životy – já, mé děti a tisíce dalších," uvádí.

„Je mi 39 a jsem Kurdka z města Hasakah. Díky sledování zpráv jsem věděla, že Hasakahu hrozil útok Islámského státu. Minulé jaro vláda každý den bombardovala předměstí a někdy zatoulaná bomba dopadla poblíž nás."

„Jednoho dne v 5 hodin ráno jsme slyšeli bombardování blízko a věděli jsme, že to přišel Islámský stát. Vzala jsem své děti, dvě tašky a utekli jsme. V těch dobách měl každý pořád připravené dvě tašky: jednu s důležitými dokumenty a jednu s oblečením a dalšími nezbytnostmi," vypráví svůj příběh Laila.

Odloučení od rodiny

Ale ani dřívější život pod kurskou správou nebyl podle ní jednoduchý. „Pokud žijete v Hasakah a máte syna, musí jít do války. Je jedno, jestli je to váš jediný syn nebo že studuje. A pokud nemáte syna, musí jít dcera. Pokud chcete v oblasti zůstat, někdo z každého domu musí jít bojovat. Kurdské jednotky se pokusily odvést mou dceru. Musela jsem ji propašovat do Turecka," uvádí.

Laila dále vysvětluje, že většina její rodiny již žije v Německu, takže se rozhodla své děti vzít tam. Do Turecka se dostala díky Facebooku, kde našla pašeráka. Z Turecka pak na lodi se svou rodinou podnikla náročnou plavbu do Řecka. Nakonec skončila v Idomeni.

„V den, kdy jsme dorazili sem do Idomeni, lidé ještě přes hranice procházeli. Mysleli jsme si, že jsme dorazili do Evropy. Mysleli jsme, že tou těžkou částí bylo moře."

„V arabštině existuje přísloví: ‚I nebe je bez lidí nesnesitelné.' V Německu mám tři sestry a tři bratry. Ale Evropská unie nás chce mezi zeměmi rozdělit. Pokud se přidáme k relokačnímu programu a získáme občanství, budeme moc jít za naší rodinou v Německu? Bojím se, že změní zákony a nebudeme moci jít ani pak," vysvětluje.

Vzkaz pro evropské lídry

Dále uvádí: „Všichni v Idomeni jen chtějí jít za svou rodinou; jinak by nepodstoupili tuto nebezpečnou cestu. Ve vedlejším stanu jsou dvě ženy, které své manžely neviděly už dva roky. Jejich muži jsou v Německu a nemohli s sebou vzít své ženy a děti."

Na závěr Laila připojuje výzvu pro všechny lídry Evropské unie. „Pokud kdokoliv z nich bude souhlasit s odloučením od svých synů, udělám totéž. Nebo od svých bratrů, sester, bratranců a sestřenic."

„Pokud nám tohle chtějí udělat, tak ať nám vrátí to, o co jsme cestou sem přišli, a pošlou nás zpět do Sýrie. Kdybych chtěla žít mezi cizinci, požádala bych o azyl v Kanadě. Když budete nemocní, kdo se o vás postará? Potřebujete svého bratra, svou sestru, svou matku, svého otce."

Témata:  uprchlíci,  Řecko,  EU