Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko zřejmě obnoví brannou povinnost, do armády povolá i ženy

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Stockholm - Jak se zhoršuje bezpečnostní situace v Evropě, řada zemí mluví o obnovení branné povinnosti. Ve Švédsku budou patrně muset do armády muži i ženy od roku 2018.

O návrhu ministra obrany Petera Hultqvista bude hlasovat parlament, podle serveru Spiegel Online má ale mezi poslanci dostatečnou podporu.

Všeobecnou brannou povinnost Švédsko zrušilo v roce 2010 po téměř 200 letech. Základní vojenskou službu poté absolvovali pouze dobrovolníci. Obnovená branná povinnost by se měla dotknout všech Švédů - mužů i žen - narozených po roce 1999.

Podle švédských médií je hlavním důvodem snahy o znovuzavedení všeobecné branné povinnosti nedostatek dobrovolníků, kteří by chtěli vstoupit do armády. Švédsko potřebuje k zajištění své bezpečnosti podle ministerstva ročně asi 4000 branců. V uplynulých letech se ale v průměru hlásilo do služby u armády ročně asi 2500 dobrovolníků. Od roku 2022 by základní vojenskou službu mělo podle představ rezortu absolvovat až 8000 osob ročně, jež by si vojsko vybralo mezi mladými lidmi, kteří by byli povinni vyplnit příslušný dotazník.

Podle bezpečnostního experta Johana Österberga jde o rozumný návrh, neboť základní vojenská služba založená na principu dobrovolnosti nedokáže zajistit dostatečný počet kvalitních branců. Švédsko není členem NATO, se Severoatlantickou aliancí ale spolupracuje v takzvaném Partnerství pro mír.

Témata:  Švédsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.