Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Atény se přou s Ankarou kvůli hranicím, Erdogan řecké politiky pěkně naštval

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Atény – Řecko se pře s Tureckem o stávající hranici mezi oběma státy. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes odmítl čtvrteční výroky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který hranici zpochybnil.

Podle šéfa řecké vlády je to nebezpečné pro bilaterální vztahy, uvedla agentura AP. „Zpochybňování smlouvy z Lausanne, která zajistila normalizaci řecko-tureckých vztahů, ... je nebezpečné pro vztahy mezi oběma zeměmi," citovala Tsiprase jeho kancelář.

Na řecké politické scéně vyvolal Erdogan pozdvižení, vzhledem k historicky napjatým vztahům mezi oběma zeměmi od obsazení řeckého území osmanskými Turky ve středověku. Všechny strany jeho výroky odsoudily.

Turecký prezident ve čtvrtek kritizoval mírovou smlouvu z Lausanne z roku 1923, která řešila otázku územního uspořádání Turecka po první světové válce a po porážce Atén v řecko-turecké válce, která následovala po světovém konfliktu. Dohoda nahradila Sevreskou smlouvu, která slibovala evropské předpolí Istanbulu a hlavně široké území na západě dnešního Turecka v okolí města Izmir.

Erdogan ale projevil nespokojenost, protože tím podle něj byly Řecku rozdány ostrovy ve východní části Egejského moře, jako je Lesbos nebo Chios.

Témata:  Řecko Turecko Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

13. března 2025 12:25

Zrada, flirt či nevěra? Eva Burešová poprvé a naposledy reaguje na kauzu obřích rozměrů

První a celkem velká nepříjemnost potkala Evu Burešovou kvůli jejímu působení v Let's Dance, slovenské obdobě StarDance. Podezření vzbudily fotky, na nichž je zachycena s cyklistou Peterem Saganem. Známá herečka a zpěvačka proto musela reagovat. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Sýrie, ilustrační foto

Analýza

Brutální sektářské násilí v Sýrii otevřelo prostor pro Rusko a USA, zatímco aš-Šár upevňuje moc a formuje nový režim

Brutální sektářské násilí otřásající Sýrií se paradoxně stalo katalyzátorem nečekaného příměří mezi kurdskými silami a novou vládou vedenou Ahmadem Husajnem aš-Šárem. Chaos a krveprolití, které zasáhly pobřeží Středozemního moře, vytvořily politický prostor pro nové dohody – a této příležitosti se chopily nejen místní frakce, ale i globální mocnosti. Rusko a Spojené státy okamžitě zareagovaly a za zavřenými dveřmi v Radě bezpečnosti OSN zahájily jednání o budoucnosti Sýrie.