Profesor zkritizoval vyšetřování sestřelu letu MH17, vše by měl vyšetřit mezinárodní tribunál, tvrdí

Asymetrický přístup

Profesor považuje za zajímavé, že během příslušné tiskové konference Společný vyšetřovací tým několikrát odkázal na tajné vyšetřování provedené americkou stranou, které mělo závěry jeho vlastního šetření podpořit.

"Ale pochopitelně jde o státní tajemství, tudíž je poměrně těžké zahrnout tajnou zprávu a vyšetřování a postavit věc na nich a ignorovat důkazy a materiály, které oficiálně nabídla ruská strana," tvrdí Marácz. Za problematické považuje i tvrzení vyšetřovatelů, že pokud by vzali Ruskem dodané materiály v potaz, závěry by se nikterak nezměnily.

Na jednu stranu tedy neexistují dostatečné informace o tom, na čem jsou závěry Společného vyšetřovacího týmu založeny, domnívá se odborník. Dodává, že na druhou stranu jsou zde i veřejně dostupné ruské důkazy, které však nebyly vzaty v potaz.

Marácz sice nikterak nezpochybňuje klíčová zjištění vyšetřovatelů, avšak konstatuje, že při zkoumání selekci důkazního materiálů byl uplatněn asymetrický přístup. Z tohoto důvodu považuje několik bodů prezentovaných vyšetřovateli za slabé.

"Předně myslím, že je extrémně nešťastné, především vezmeme-li v potaz příbuzné a rodiny obětí, že celé vyšetřování neproběhlo na nezávislém fóru, v rámci nezávislého tribunálu či podobně," deklaruje profesor, byť již nedodává, že proti zřízení příslušného tribunálu hlasitě vystupovalo především Rusko.

Mezi členy Společného vyšetřovacího týmu jsou také akcionáři a zástupci poškozených zemí, přičemž podle Marácze by v zájmu maximální objektivity byl lepší jiný přístup. Díky tomu vyšetřování vykazovalo od počátku nedostatky, soudí profesor.               

Internet jako důkaz nestačí

"Druhou věcí, která mě zaráží, je to, že v dané prezentaci, která je v zásadě rekonstrukcí, vidíte zakomponované záznamy, internetové obrázky a záběry, materiál z internetových sociálních sítí," podivuje se expert. Vysvětluje, že tato situace odráží extrémně obtížný typ vyšetřování. Jako vědec pak Marácz není přesvědčený, že je možné dopátrat se pravdy na základě výzkumu internetového obsahu.   

Podle akademika je pravděpodobnější, že z takového výzkumu pouze vyplyne širší rámec pravděpodobných scénářů, jelikož na sociální sítě lze nahrát snímky pořízené i před několika měsíci a nelze tudíž jasně říct, že zachycují realitu dne, kdy se v online prostoru objevily. "To znamená, že je možných mnoho scénářů. Jsou možné různé rekonstrukce. A nevíme, jaké vědecké závěry vyplývají z takového výzkumu za pomoci internetu," varuje profesor.    

Není tak zcela jasné, jaká je přesně výpovědní hodnota takových dat, poukazuje Marácz. Dodává, že to se projevuje především ve chvíli, kdy se je snažíme propojit a poskládat. Danou skutečnost označuje za hlavní vědecký nedostatek práce Společného vyšetřovacího týmu.

Odborník se domnívá, že v nejlepším případě lze takový materiál charakterizovat jako nepřímý, nikoliv přímý důkaz. "Společný vyšetřovací tým odvedl hodně práce a shromáždil hodně dat, ale zároveň je vede jednostranná hypotéza," konstatuje závěrem Marácz s tím, že celé šetření považuje za velmi deterministické.  

Témata:  sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou ,  Rusko,  Ukrajina