Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko vytvořilo pracovní místa, uprchlíkům je to jedno. Pracovat nechtějí

Stockholm
Stockholm
Foto: Pixabay

Stockholm – Švédsko, které v přepočtu na obyvatele přijalo jeden z největších uprchlíků, řeší problémy s tím, jak nově příchozí zaměstnat. Stát sice vytvořil speciální program pro ženy, ty se ale do práce příliš nehrnou.

Švédská televize SVT poukázala, že navzdory vládou vytvořeným dotovaným pracovním místům pro ženy-uprchlice, jen velmi málo z nich opravdu vstoupí na tamní trh práce. Podle stanice je obsazeno asi jen jedno ze čtyř takto dotovaných míst.

A to i přesto, že na tato místa připadá velké množství žen. Podle statistik je totiž 46 procent nově příchozích žen, které už získaly azyl, v produktivním věku. Informuje o tom server The Local.

Thikra Hasanová, předsedkyně Iráckého-švédské asociace pro ženy a děti, se domnívá, že může být pro ženy z arabského prostředí obtížné přijmout tato pracovní místa. „Tady ve Švédsku je otcovská dovolená normální, ale mezi arabskými muži se nenajde mnoho těch, kteří chtějí nastoupit na rodičovskou dovolenou a starat se o děti," řekla pro SVT.

Dodala, že je pro arabské ženy také neobvyklé pracovat a to především v profesích, které jsou tradičně považovány za mužské.

Podle Sary Berggrenové ze Švédské pracovní agentury (Arbetsförmedlingen) je problém v tom, že mnoho nově příchozích žen má zájem třeba o práci chůvy, jenže často nemají potřebné zkušenosti a vzdělání. „Tyto kurzy jsou velmi drahé. Pro mechaniky, obsluhu strojů a řidiče autobusů se ale najde tolik prostředků, kolik je jen třeba," dodala.

Témata:  Švédsko uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.