Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak na tom skutečně jsme? Kauza Samsungu ukazuje nebezpečnou závislost

Samsung
Samsung
Foto: Pixabay

New York - Agentura AP rozebírá kauzu kolem telefonu Galaxy Note 7 z poněkud z jiného pohledu. Smartphony se staly součástí naší existence a jejich vypnutí byť na malou chvíli je takřka nemyslitelné.

Riziko, že vám v ruce vzplane baterie, se zdá zanedbatelnou cenou za to, že kdykoli můžete shlédnout nejnovější komentáře svých fotek na Instagramu či skypovat s vnoučaty na druhém konci země, napsala agentura AP.

Podle institutu Pew Research Center vlastní chytré telefony již 43 procent všech obyvatel světa. Největší procento je v zemích jako Jižní Korea (88 procent), Austrálie (77) či Izrael (74).

A jejich používání je takřka nepřetržité. Odkládáme je až těsně před spaním a bereme do ruky hned po probuzení. Studie univerzity v Nottinghamu již loni ukázala, že mladí lidé ve věku 18 až 35 let kontrolují své telefony v průměru 85krát denně, mnohdy zcela bezděčně.

Odvyknout si je tak těžké, že kolem toho začal vznikat zajímavý byznys. Firmy pořádají letní "bezmobilové" tábory pro dospělé, vývojáři vymýšlejí aplikace zabraňující psaní textových zpráv při řízení auta či jiné, které měří čas, který člověk stráví na svém telefonu.

Například Newyorčan Adam Siemaszko, který již nebezpečný smartphone GN7 vrátil, si od kolegy půjčil jeho starší iPhone 5S, jenže ten kvůli několik let starému roku výroby jeho životu nestačí. "Je pro mě neskutečně omezující," řekl AP s tím, že si musí co nejdříve koupit iPhone 7, neboť v Samsung ztratil důvěru. Čekací doba je však až šest týdnů.

Témata:  mobily Samsung

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.