Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko nařídilo odpojit vysílání kurdské stanice ze Švédska, šéf kanálu se chce soudit

Turecko
Turecko
Foto: Pixabay

Stockholm – Turecko postupně odpojuje vysílání kurdských stanic, které působí v Evropě. Po té belgické teď byla odstřihnuta i ta ve Švédsku.

Ve Švédsku přestala vysílat kurdská televize Newroz, kterou společnost Eutelsat na žádost turecké rady pro rozhlasové a televizní vysílání odpojila od signálu. Minulý týden Eutelsat učinil totéž s kurdským kanálem Med-Nuce v Belgii.

Newroz vysílal ze Švédska přes satelit do zbytku Evropy a částí Asie. Jeho program zahrnoval zprávy a zábavné pořady v kurdštině a perštině. Podle turecké agentury Anadolu bylo vysílání ukončeno na žádost nejvyšší turecké rady pro rozhlasové a televizní vysílání- Důvodem byla údajná podpora zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Ředitel kanálu Faruk Nozhatzadeh chce případ pohnat před soud ve Francii, kde má Eutelsat sídlo. Poukazuje, že stanice neporušila žádné zákony ani pravidla, které se týkají televizního vysílání v Evropě.

Krok kritizovala Evropská novinářská federace (EJF) a Reportéři bez hranic (RWB). „Tento režim zašel ve svém honu na novináře příliš daleko a snaží se umlčet svobodnou výměnu myšlenek," uvedl na adresu Ankary šéf švédské pobočky RWB Jonathan Lundqvist. Kritizoval i francouzskou společnost Eutelsat, která podle něj neměla turecký režim poslouchat.

Témata:  Turecko Kurdové Švédsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.