Berlín - V německé metropoli se bude ve středu konat čtyřstranný summit o pokračování mírového procesu na východní Ukrajině. Možná se bude hovořit ale i o Sýrii.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes podle agentury Reuters oznámil, že se schůzkou všichni další účastníci, tedy ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident François Hollande a ukrajinská hlava státu Petro Porošenko, souhlasili.
Kreml Putinovu účast v Berlíně potvrdil, avšak upozornil, že se nemá jednat o Sýrii. "Ne, to se nepředpokládá. Prezident je otevřen posouzení syrské otázky, sám o tom doslova v předvečer hovořil, ale zítřejší setkání je v 'normandském formátu'," řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.
Naopak podle agentury Reuters, odvolávající se na zdroj z německé vlády, Hollande a Merkelová hodlají s Putinem hovořit i o situaci v Sýrii.
Konflikt na východě Ukrajiny trvá od dubna 2014 a za tu dobu si vyžádal více než 9600 obětí. Zatímco Moskva naléhá, aby Kyjev omilostnil separatisty, zaručil autonomii Donbasu a uspořádal tam volby, Kyjev naopak naléhá na stažení cizích vojáků a převzetí kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí i v úseku, který dosud neovládá.
Výběr hlavních událostí spojených s válkou na východě Ukrajině:
6. dubna 2014 - Demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny přerostly v potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku.
13. dubna 2014 - Kyjev zahájil na východní Ukrajině "rozsáhlou protiteroristickou operaci" na obranu před údajnou ruskou agresí.
28. dubna 2014 - EU a také Spojené státy ohlásily nové sankce proti Rusku. Sankce byly poté několikrát rozšířeny, k odvetným opatřením sáhlo i Rusko.
11. května 2014 - V separatisty pořádaných referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost.
7. června 2014 - Funkce ukrajinského prezidenta se ujal podnikatel a jeden z nejbohatších lidí na Ukrajině Petro Porošenko, který vyhrál květnové předčasné prezidentské volby v prvním kole.
18. června 2014 - Porošenko vyhlásil první příměří. Po deseti dnech ho ale ukončil, protože ho podle něj neustále separatisté porušovali.
17. července 2014 - V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě. Nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou.
5. září 2014 - Na východní Ukrajině začalo platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří ale bylo ihned porušováno a nezajistilo ho ani přijetí akčního plánu pro mír o několik dní později, který předpokládal vznik 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami, z níž měly být staženy všechny těžké zbraně.
22. ledna 2015 - Po třech měsících takzvané druhé bitvy o doněcké letiště ukrajinská armáda vzdala obranu toho objektu.
14. února 2015 - Začalo platit další příměří. Takzvaná druhá minská dohoda intenzitu bojů zmírnila, ale bojovalo se dál.
1. září 2015 - V platnost vstoupilo nové příměří. Situace na frontě se relativně uklidnila.
22. března 2016 - Ruský soud poslal ukrajinskou důstojnici a poslankyni Nadiju Savčenkovou na 22 let za mříže. Do své vlasti se Savčenková vrátila 25. května výměnou za dva Rusy odsouzené na Ukrajině.
30. dubna 2016 - O půlnoci vstoupilo v platnost další "úplné" příměří v oblasti. Opět bylo porušováno.
1. září 2016 - Na východě Ukrajiny začalo platit další příměří. Po několikadenním klidu se opět začalo bojovat a 15. září začalo platit další příměří.
Témata: Ukrajinská krize, Německo, Vladimír Putin
Související
28. dubna 2022 2:59
19. dubna 2022 13:06
17. dubna 2022 19:40
15. dubna 2022 4:43
12. dubna 2022 21:45
12. dubna 2022 18:49