Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turečtí diplomaté s rodinami žádají v Německu o azyl, utíkají před čistkami

Mnichov
Mnichov
Foto: Pixabay

Berlín - Od červencového pokusu o vojenský puč v Turecku požádalo o azyl v Německu celkem 35 tureckých diplomatů a jejich rodinných příslušníků. Není zatím jasné, zda už Ankara požádala o jejich vydání do vlasti.

Po nezdařeném puči Ankara zahájila vlnu čistek namířených proti příznivcům hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu.

Turecké úřady do vazby poslaly přes 32.000 lidí a 100.000 jich připravily o práci. Podle mnohých prezident Recep Tayyip Erdogan puče využil k upevnění své moci v zemi.

Mluvčí německého ministerstva vnitra Johannes Dimroth odmítl upřesnit, kolik z žadatelů o ochranu jsou skuteční diplomaté a kolik rodinní příslušníci, ale i to, zda všichni diplomaté původně pracovali na zastupitelských úřadech v Německu. Turecké velvyslanectví v Berlíně se k případu nevyjádřilo.

Témata:  Turecko Německo vojenský převrat v Turecku

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.