Přerozdělování uprchlíků nefunguje, máme lepší alternativu, oznámili akademici

Klíčový algoritmus

Jak deník uvádí, za rok 2015 obdržela EU 1 321 560 žádostí o azyl, přičemž více než 476 tisíc z toho bylo jen v Německu.

„Stala se z toho logistická a humanitární noční můra. V rámci současného azylového systému EU většinu práce s registrací a zpracováním žadatelů o azyl odvádí malé množství států – Řecko, Maďarsko a Itálie. Uprchlíci téměř nemohou ovlivnit, kde skončí, a mnoho států a místních komunit má pocit, že je po nich vyžadováno, aby přijaly více lidí, než jsou schopné," vysvětluje deník.

Jones a Teytelboym z Oxfordské univerzity se domnívají, že by tento problém mohlo vyřešit zavedení takzvaného systému „matching markets" (odpovídající si trhy). Podle jejich návrhu by o tom, do kterého státu který uprchlík přijde, měl rozhodovat algoritmus podobný například tomu, který ve Spojených státech přiděluje pacienty nemocnicím.

„Po přijetí do Evropy by uprchlíci vytvořili seznam míst, kde by chtěli žít; státy a místní komunity by zároveň uvedly, které uprchlíky by chtěly přijmout. To by mohlo být určeno například poptávkou po určitých schopnostech či po naplnění kapacit různých zařízení, jako jsou školy nebo nemocnice.

Výhodné řešení pro obě strany

Teytelboym vysvětluje, že by systém pomohl jak státům, tak uprchlíkům, protože obě strany by měly vliv na to, jaký bude výsledek, a byly by zohledněny jejich požadavky. Systém by tak umožnil „výsledek, se kterým jsou všechny strany do určité míry spokojené."

Jones varuje, že současný systém počítá s uprchlíky jako celkem a o jejich přidělení konkrétním státům rozhoduje náhodně. „Ale uprchlíci jsou stejně rozdílní jako každá jiná skupina lidských bytostí. Mají své rozdílné preference ohledně toho, jak chtějí žít, co chtějí dělat, jaké schopnosti mohou nabídnout a jak chtějí naplňovat své představy dobra," vysvětluje.

Celý proces by se zavedením tohoto nového systému podle něj výrazně urychlil, protože „je efektivnější zeptat se lidí, co chtějí, než se to snažit zjistit skrze dlouhý byrokratický proces." Systém by navíc podle něj byl humánnější. Jones také připomíná, že by tento systém byl výhodný i pro státy, které by uprchlíky přijímaly.

Oba akademici také vysvětlují, že by takovýto systém nemusel nutně vzniknout na úrovni EU, ale i v rámci jednotlivých členských států.

Teytelboym dále uvádí, že ačkoliv je obecně známé, že většina uprchlíků chce do Německa, málokdo ví, která země by byla na jejich seznamu preferencí druhou v pořadí.

O plán je podle něj například v Británii velký zájem. Upozorňuje ale, že by před zavedením tohoto systému bylo třeba věnovat velkou pozornost správnému vytvoření algoritmu tak, aby neumožňoval jeho obcházení.

Témata:  uprchlíci,  EU,  Imigranti z Afriky a Blízkého Východu