Migrační krize ohrožuje Evropu? Bude mnohem hůř, varuje odborník

„Dokonalá bouře změny klimatu, nedostatek potravin a pochybení vlád, to vše může způsobit migrační toky v rozsahu, který převýší to, čemu dnes čelíme. Aby odvrátili katastrofu v celosvětovém měřítku, budou muset národní vůdci usilovat o mnohem ambicióznější opatření k boji proti klimatickým změnám a k posílení zemědělství a infrastruktury v Africe," vysvětluje Walsh.

Přestože Afrika v posledních desetiletích zaznamenala velký pokrok, západ kontinentu zůstává jednou z oblastí, kde je nejméně jídla. Počet podvyživených obyvatel Afriky, který se pohybuje kolem 33 milionů, podle něj už od roku 2000 neklesá. „Do budoucna je nepravděpodobné, že současné programy budou stačit k uspokojení potřeb lidí v regionu - vzhledem k předpokládanému zvýšení počtu obyvatel," vysvětluje analytik v komentáři. Většina klimatických modelů předpovídá, že teploty v celé Africe porostou během 21. století rychleji, než je celosvětový průměr.

Evropa, Čína a Indie se připravují na demografický pokles, zatímco západní Afrika vstupuje do své nejvíce výbušné fáze růstu populace. Walsh poukazuje na nové projekce OSN, podle kterých se celkový počet obyvatel regionu více než čtyřnásobně navýší od konce století - z dnešních 360 milionů na téměř 1,6 miliardy. Jen populace Nigérie by měla do roku 2100 narůst na 750 milionů, čímž by se stala třetí největší zemí co do počtu obyvatel po Indii a Číně.

I když tento růst bude podle výzkumníka vytvářet příležitosti pro hospodářský rozvoj, zemědělská infrastruktura v regionu není připravena uspokojit rostoucí poptávku. Intenzifikace zemědělské výroby - motor jak pro zajištění potravin, tak i hospodářský růst – již teď nedokáže udržetkrok. „Následky mohou být katastrofální," varuje Walsh.

Historicky se podle něj daly předvídat podmínky pěstování, informace se k zemědělcům dostávala prostřednictvím almanachů, které jim měly pomáhat nastavit co nejlepší strategii s cílem maximalizovat výnosy. „I malé posuny mohou přinést obrovské dopady - nejen vyšší teploty, ale také častější a závažnější povodně a sucha. Narušení západoafrických klimatických modelů by mohlo zničit bezpečnost a vyhlídky na hospodářský růst potravin v regionu. Chybí technologie a infrastruktura, která by předvídala a přizpůsobovala informace o změně klimatu. Výrobci ze západní Afriky mohou čelit katastrofální neúrodě, i když poptávka po jídle stoupá. Dokonce i lokalizované přerušení dodávek způsobí růst cen v regionu, kde již teď nejchudší občané dávají za jídlo 45-85 procent svých výdajů," píše expert v komentáři.

„Bez dostatečné přípravy a investic bude změna klimatu pro západní Afriku katastrofální. Hlad a masová migrace na stupni, který předčí i proud, který teď teče do Evropy – to vše je velmi pravděpodobné. Pokud se počet podvyživených bude stabilně držet, do roku 2100 tu budeme mít 160 milionů hladových a velmi zoufalých Západoafričanů, což je číslo rovnatelné se součtem současných populací z Afghánistánu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu," píše Walsh.

Změna klimatu podle něj již přetváří západoafrické podmínky a rostoucí ekonomické ztráty už mohou být nevyhnutelné. „Nejhoršímu vlivu by se však mohlo předejít díky včasné investici do ohrožených ekonomik a společností. Zejména zemědělské intenzifikace a modernizace může zmírnit ztráty na úrodě a usnadnit koordinovanou reakci na měnící se podmínky chovu. Západní Afrika ponese tíhu důsledků globálního oteplování přesto, že je zodpovědná za pouze nepatrný zlomek celosvětových emisí skleníkových plynů. Musíme posílit klimatickou odolnost regionu s cílem zmírnit katastrofu a vyhnout se zopakování zoufalství a chaosu, které přinesla nedávná uprchlická krize, tentokrát by to bylo v nepředstavitelně větším měřítku," varuje odborník.

Témata:  uprchlíci,  Afrika,  hladomor