reklama

Hned první den chce oznámit, že USA odstupují od Transpacifické obchodní dohody (TTP). Kontroverzi dnes vyvolalo zrušení a opětovné potvrzení schůzky Trumpa s novináři z The New York Times (NYT), kterým nakonec odhalil například to, že ve vztahu k pařížské klimatické dohodě si nechává všechny možnosti otevřené.

Místo smlouvy TTP, kterou Trump považuje za nevýhodnou pro americkou ekonomiku, chce budoucí prezident dojednat spravedlivé bilaterální dohody, které navrátí práci a pracovní místa zpět do Ameriky. TTP je jedním z odkazů končícího prezidenta Baracka Obamy. Letos v únoru ji podepsalo 12 zemí, které představují 40 procent světové ekonomiky - vedle USA například Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko či Peru.

Pro zachování dohody s účastí USA se dnes vyslovili mimo jiné japonský premiér Šinzó Abe či jeho australský protějšek Malcolm Turnbull.

Smířlivější se zatím zdá být Trumpův postoj k pařížské klimatické dohodě. Na otázku, zda se chystá od ní odstoupit, dnes odpověděl, že si nechává otevřené všechny možnosti. Mezi lidskou činností a změnami globálního klimatu existuje určitá souvislost, myslí si budoucí šéf Bílého domu. V kampani přitom tvrdil, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství.

Názor změnil Trump oproti prohlášením v předvolební kampani také v otázce vyšetřování skandálu své někdejší demokratické rivalky Hillary Clintonové kolem rozesílání služebních e-mailů ze soukromého účtu. Dnes řekl, že v něm pokračovat nechce. Trump v kampani Clintonové hrozil kvůli e-mailům zvláštním prokurátorem, který ji pošle do vězení. Listu NYT řekl, že kauzu sice nepovažuje za zcela uzavřenou, chce prý ale hledět kupředu.

Právě rozhovor, který Trump newyorskému listu nakonec poskytl, se dnes postaral o další kontroverzi. Slíbené interview totiž budoucí prezident nejprve zrušil, protože redakce prý na poslední chvíli změnila jeho podmínky. Po několika hodinách ale Trumpova mluvčí ohlásila, že prezident se do redakce vlivného deníku přece jen vydá.

V rozhovoru následně zaznělo, že by si Trump přál vyřešit konflikt mezi Izraelem a Palestinci, i to, že má jiný názor na řešení situace v Sýrii "než všichni ostatní". Jaký názor to je, ale nesdělil.

Trump dnes pokračoval také v hledání členů své nové administrativy. Favoritem na ministra obrany je nyní generál James Mattis, a to přesto, že se s budoucím prezidentem neshodne v otázce waterboardingu. Tento postup, při kterém je u vyslýchaného vyvoláván pocit, že se topí, a který je označován za mučení, považuje Trump za účinnou metodu výslechů. "Vážně" uvažuje Trump také o tom, že na post ministra pro výstavbu a rozvoj měst povolá svého někdejšího rivala z republikánských primárek Bena Carsona. Kromě něj se dnes v New Yorku sešel také s republikánskou kongresmankou Cynthií Lummisovou a s podnikatelkou v oboru zdravotnictví Seemou Vermaovou.

reklama