Rusko se bouří: EU nás přirovnává k IS, nenecháme to tak

Informační kanály extremistů, stejně jako některé ruské informační zdroje, jako je například ruská informační agentura Sputnik, Russotrudničestvo (Ruská spolupráce), fond Ruský svět (Russkij mir), televizní kanál Russia Today (RT), jsou nyní v EU zřejmě na indexu. Na druhou Evropa vysílá vyjádření ukrajinského ministra kultury Jevgenije Niščuka o tom, že v Donbasu žijí geneticky nesprávní lidé. Trochu to souzní s výrokem amerického prezidenta Baracka Obamy o tom, že Rusko stojí na té špatné straně historie... Nová rezoluce navazuje na tu z 12. června 2016, kdy se EU rozhodla poněkolikáté „přenastavit" své vztahy s Ruskem právě kvůli Ukrajině.

Doba se vymkla z kloubů a svět šílí, řekl kdysi J.W. Goethe. EU schválila rezoluci, podle které nyní nebude možné říkat všechno. V Česku jsme měli za Špidly „náhubkový" zákon, nyní něco podobného uvidíme v zemích EU. Bude zajímavé sledovat, co se v rámci antipropagačních protiopatření bude vlastně dít. Nastane zákaz ruských stanic? Budou se likvidovat nepohodlné materiály? Je to celé překotná snaha vyřešit liberální resty, které se nevyřešily za Obamy, než se moci v Americe chopí Donald Trump?

Zatím evropské knihy likvidoval Islámský stát. Lze si vůbec v prostředí internetu a satelitního vysílání představit takovýto zásah de mediální sféry 21. století? Je potřeba lidem říkat, co mají poslouchat, na co se mají dívat, to už neexistuje víra v soudnost každého čtenáře a diváka?

V Levných knihách lze dostat za 99,- korun knihu Georga Orwella 1984. Tento dystopický, antiutopický román, doporučujeme k přečtení. Existuje i film z počátku osmdesátých let, který na působivosti nic neubírá. Skutečná propaganda totiž není v tom, co se říká tou či onou stranou. Skutečná propaganda, jak tvrdí autor George Orwell, je v tom, na co se má zapomenout, co se nesmí vědět, o čem se má mlčet.

Propagandu z hlediska například pálení knih, umlčování autorů jsme zažili jednak za totality, jednak v době pátera Koniáše v 18. století. Vizionáři se už teď mohou třást hrůzou, neboť není daleko doba, kdy bude možné číst myšlenky sofistikovanými kybernetickými prostředky. Již nyní mohou postižení ovládat své vozíky myšlenkou, mají-li k hlavě připevněny elektrody napojené na mikroprocesor. Není proto zatím jasné, zda je zpráva z EU opravdu prospěšná věci, či se tím naopak zproblematizuje postup civilizovaného světa proti islamistickým hrdlořezům.Těm, kteří již četli Orwellův 1984 či 451 stupňů Fahrenheita od Bradburyho (tento román známe z výborného překladu Josefa Škvoreckého), doporučujeme ještě jiný zajímavý román z 20. let XX. století, jenž vznikl z fantazie autora-exulanta a který před totalitou prchl do Francie. Máme na mysli román „My" od Jevgenije Zamjatina.

Zpět k výroku ukrajinského ministra kultury: „Na Donbasu není genetický materiál schopný pochopit ukrajinskou kulturu". Tento výrok je dle EU slučitelný s normami. Soudný je ale aspoň sám ministr kultury Ukrajiny. Dle ukrajinské agentury Strana.ua, již cituje Lenta.ru, se ministr již stačil omluvit za svá vyjádření.

Témata:  EU,  Rusko,  média