reklama

Ženy v Maroku reagovaly s hrůzou na program státní televize, který ukazoval, jak mají oběti domácího násilí používat make-up, aby zakryly důkazy o bití. Zprava včetně „videonávodu" brzy obletěla celý svět, poukázaly na ni například deníky The Independent, Tge Guardian, The Sydney Morning Herald, New York Magazine, Washington Post nebo Times of India.

Kontroverzní návod byl součástí denního programu s názvem Sabahiyat. Žena, zřejmě maskérka, s úsměvem ukazuje, jak nejlépe zamaskovat stopy po bití. Jako figurantka jí složí žena, které má na obličeji falešné velké modřiny zbarvené do modra až černa.

„Doufáme, že tyto kosmetické tipy vám pomohou pokračovat ve vašem každodenním životě", řekla moderátorka na konci pořadu, který byl odvysílán 23. listopadu - tedy dva dny před Mezinárodním dnem za boj proti násilí na ženách.

První reakce se dostavily velmi rychle a byly hodně ostré. Stovky žen podepsaly petici, ve které požadovaly omluvu a sankce proti stanici. Jeden muž na Twitteru napsal, že po shlédnutí pořadu zůstal úžasem naprosto bez dechu.

Kanál v reakci na kritiku klip ze svých internetových stránek odstranil. V tu chvíli už se však video šířilo nejen na sociálních sítích jako lavina.

Kanál také na svou stránku na Facebooku napsal omluvu, ve které uvedl, že tato část pořadu byla „zcela nevhodná" „Šlo o redakční chybu v úsudku s ohledem na citlivost a závažnosti tématu násilí na ženách," dodala marocká státní televize.

Video zaznamenala také organizace Human Rights Watch. „Násilí na ženách je v Maroku rozšířené. Vládní průzkum ukázal, že téměř dvě třetiny žen zažily fyzické, psychické, sexuální a ekonomické násilí. Z těchto žen asi 55 procent uvedlo, že zažilo „manželské" násilí, tj. násilí ze strany manžela. Pořad posílil převažující nutkání problémy zakrýt, spíše než jim čelit," uvedla skupina HRW na svých stránkách.

Marocké úřady podle aktivistů nedokázaly zavést opatření, která by mohla pomoci zabránit domácímu násilí a která by ochránila týrané ženy.

Výzkumnice HRW Rothna Begumová přidává také příklady z praxe. „Povídala jsem si s 20 ženami a dívkami, které loni zažily v Maroku domácí násilí. Mluvily o hrůzách mučení - fyzického, sexuálního či psychického - ve svých domovech. Musely najít odvahy k tomu, aby odešly. Mnohé neměly kam jít. Jedna osmnáctiletá žena mi řekla, že navzdory znásilnění, biti a zranění nožem, které ji její manžel způsobil, jí otec poručil: Zůstaň s ním, i když tě chce zabít," vzpomíná aktivistka.

Dodává, že tamní policie odmítá celou řadu podobných případů byť jen zaznamenat, natož vyšetřovat. Násilím se nezabývá, ani když jsou ženy zbité, pohmožděné nebo dokonce popálené. „Někdy policie řekne, aby se vrátily k těm, kteří je zneužívají. Prokurátoři se často vůbec nechtějí zapojovat," varuje Begumová.