Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paranoidní Erdogan? Přišel s dalším plánem, který se může zvrtnout v občanskou válku, varuje analytik

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Ankara - Po pokusu o puč propadl turecký prezident Recep Tayyp Erdogan obří paranoie. Nejen, že si začal kolem sebe budovat silnou obranu, ale také plánuje vytvoření skupiny, která by ve výsledku mohla v Turecku zažehnout regulérní občanskou válku. V analýze pro Gatestone Institute to píše turecký novinář a analytik Burak Bekdil.

„Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan má dobré důvody, proč žije v neustálém strachu. Jen před několika měsíci, dne 15. července, se jej stovky vojenských důstojníků, včetně několika členů jeho vlastní ochranky, pokoušely svrhnout při puči. Ale způsob, jakým si myslí, že může nejlépe bojovat, vyhrát a dál vládnout - a žít - vystavuje Turecko riziku občanské války," varuje sloupkař tureckého listu Hürriyet Daily Burak Bekdil v analýze pro Gatestone Institute.

Erdoganův boj proti těm, kteří se pokusili o převrat, je podle něj legitimní. „Jeho paranoia je pochopitelná. Ale jeho úsilí o vybudování vlastní armády oddaných není. Úroveň paranoie obklopující jeho palác dosahuje nových výšin. Jeden z jeho hlavních poradců, Yigit Bulut, nedávno obvinil zahraniční kuchaře z programů o vaření na turecké televizní stanici, že jsou zahraničními špiony. Bulut tvrdil, že zahraniční kuchaři při turné po Anatolii pouze shromažďují informace o vojenských základnách a průmyslových zařízeních v Turecku. Bulut může znít zábavně, ale je to jeden z hlavních poradců Erdogana," varuje turecký novinář a analytik.

Tato paranoia podle něj tlačí Erdogana a jeho muže do propasti - a občanské války. Existují náznaky, že se Erdoganovo nezodpovědné politické jednání nebude omezovat pouze na turecké hranice. Erdoganova vláda například vytvořila pozici zástupce náměstka odpovědného za „speciální operace". Pinar Tremblay, turecký odborník, říká: „Zřízením této jednotky nám říká, že turecké nezodpovědné politické jednání nebude v dohledné době potlačeno. Naopak se bude rozšiřovat, protože nyní vidíme, že vláda je ochotna vyčlenit více financí a lidských zdrojů pro speciální operace. Institucionalizace nám také říká, že turecká přítomnost v Sýrii a zapojení v Iráku bude koordinováno z tohoto centra a že tato jednotka bude v nadcházejících měsících růst. "

Existují prý také náznaky, že Erdogan chce vést totální válku uvnitř Turecka zaměřenou proti každému myslitelnému nepříteli, kterému může čelit. V srpnu Erdogan jmenoval generála ve výslužbě Adnana Tanrıverdiho jako jednoho ze svých hlavních poradců. Tanrıverdi je vlastníkem Sadatu, mezinárodní obranné poradenské společnosti. Sadat definuje své poslání jako „poskytování poradenských a vojenských výcvikových služeb pro mezinárodní obranu a vnitřní bezpečnostní sektor."

Kritici, včetně opozičních zákonodárců, se o aktivity Sadatu zajímají, mají podezření, jeho skutečný úkol může být trénovat oficiální nebo neoficiální polovojenské síly k Erdoganově boji v množství válek uvnitř i vně Turecka. „Uvnitř" znamená boj s budoucími disidenty a „venku" s největší pravděpodobností znamená vytrénovat Erdoganovy džihádisty, kteří bojují jeho sektářské války v zemích, jako je Sýrie. Erdogan se zřejmě bojí rozpínavosti šíitů více než kurdské dobrodružností, nastiňuje analýza.

Jako by toho všeho nebylo dost, riskuje prý Erdogan mír prostřednictvím vytváření neoficiální armády, což je další krok k vybudování jeho obrany proti skutečným a fiktivním nepřátelům. V říjnu, turecké generální ředitelství pro náboženské záležitosti „Diyanet" vydalo oběžník pro vytvoření „poboček pro mládeže", které mají být spojeny s desítkami tisíc mešit v zemi. Zpočátku by se mělo zapojit 1500 mešit. Podle plánu to do roku 2021 bude 20000 mešit, a nakonec až 45000 mešit. Pozorovatelé se obávají, že se tyto skupiny mládeže se mohou proměnit v Erdoganovy „milice z mešit" a že to bude skupina podobná organizaci německé nacistické strany Hitlerjugend.

Tyto pobočky mládeže při mešitách jsou podle Bekdila nebezpečný nápad, zejména pro zemi, jako je Turecko, která jsou hluboce polarizována a kde existuje riziko násilí mezi společenskými skupinami podél sekulárních a konzervativních muslimských linek. Milice z mešit mohou vyvolat sekulární reakci v podobě „světských poboček pro mládež." Pak už se budeme jen dohadovat, kde a kdy vznikne první jiskra násilí, varuje novinář.

„Erdogan velí druhé největší armádě NATO a obrovské bezpečnostní a zpravodajské organizaci. Nepotřebuje vybudovat armádu zbožných mladých lidí, aby mu poskytovat osobní bezpečnost. To povede jen k možnému násilí, a v nejhorším případě, k občanské válce. Měl by zapomenout na myšlenku soukromé armády zbožných mladých sunnitských muslimů před tím, než bude příliš pozdě," vzkazuje mu Bekdil.

Témata:  Turecko Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.