reklama

Tusk to uvedl v dopise, kterým do Bruselu premiéry a prezidenty členských zemí unie pozval. "Hlavní břímě leží na členských zemích, ale EU může podpořit jejich snahy," napsal v dopise Tusk. Upozornil, že Evropa musí za obranu přijmout větší odpovědnost, a připomněl, že části čtvrtečního summitu se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Severoatlantická aliance a Evropská unie, které mají většinu členských zemí společných, od letní vrcholné alianční schůzky ve Varšavě prohlubují spolupráci v konkrétních oblastech od boje s hybridními hrozbami přes koordinovaná cvičení po námořní operace. Spojené státy dlouhodobě své evropské spojence v NATO žádají o vyšší obranné výdaje. Budoucí prezident Donald Trump šel tak daleko, že zpochybnil americké závazky vůči těm evropským zemím, které na svou obranu samy vydávají jen málo.

Větší zájem unijních států o posílení obranných schopností je ale dán především zhoršením vztahů s Ruskem v posledních letech v důsledku jeho chování v ukrajinské krizi a také děním v sousedství Evropy, třeba na Blízkém východě. V syrské občanské válce se Moskva angažuje na straně režimu prezidenta Bašára Asada, zatímco EU žádá politické řešení na základě jednání s opozicí.

Zatím poslední verze návrhu závěrů summitu, kterou má ČTK k dispozici, jednoznačným způsobem spojuje evropskou pomoc s obnovou Sýrie s "věrohodným procesem politického přechodu" a opět varuje, že EU si nechává "otevřené všechny možnosti", tedy včetně rozšíření sankcí. "EU poskytne prostředky na syrskou obnovu až poté, co započne věrohodný politický přechod," stojí v návrhu závěrů.