Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ostrá kritika severských zemí: I Breivik se tam má lépe než matky

Demonstrace proti norské sociální službě Barnevern
Demonstrace proti norské sociální službě Barnevern
Foto: Michal Kalášek, EuroZprávy.cz

Oslo/Brusel - České matce žijící v Norsku Evě Michalákové se zatím nepovedlo získat zpět své děti, které jí odebral tamní sociální úřad Barnevernet, přesto se její zástupci a podporovatelé nevzdávají. Tvrdí, že zbavení rodičovských práv na základě medializace případu je znakem nedemokratické země.

"Norsko není schopné respektovat ani základní lidská práva. Soud dal svým rozsudkem najevo, že svoboda slova v Norsku neplatí. Odebrání dětí na základě medializace je možné pouze v nesvobodných a nedemokratických zemích," upozornil v komentáři, který má server EuroZprávy.cz k dispozici, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

"Norský krajský soud v Oslu se odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové a ta ztrácí tak rodičovská práva k oběma svým synům. Aktuální rozhodnutí norského soudu považuji za velmi důležité. Potvrdilo se jím to, co jsem si o norském systému myslel už dlouho. Když Vám jednou Barnevenet sebere děti, vrátí Vám je jen zázrakem nebo na základě neústupného boje s obrovskou mezinárodní podporou," dodal.

Dosavadní vývoj v kauze Evy Michalákové nám podle něj navíc ukazuje, že norské úřady se nezastaví opravdu před ničím a chovají se jako zloději dětí. Eva Michaláková se ale prý nedopustila ničeho zlého, nikoho nezavraždila a ani se prokazatelně nedopustila žádného trestného činu vůči nikomu, ani vůči svým dětem.

"Zbavení rodičovských práv na základě medializace považuji za naprosto nepřípustné. Takový přístup norských úřadů a soudů je smutnou ukázkou toho, jak tento neomarxistický systém skutečně funguje. I s masovým vrahem Breivikem se v této severské zemi jedná v mnoha ohledech lépe, než s matkou, které byly odebrány děti na základě lží učitelky ze školky, které se nikdy neprokázaly," varuje.

Nic prý ale není definitivně ztraceno. "Prohráli jsme bitvu, ale ne válku. Boj pokračuje, protože v nejbližší době bude nejspíše následovat dovolání k norskému nejvyššímu soudu. A pokud se ani nejvyšší soudní instance v Norsku nezachová lépe, pevně věřím, že Eva uspěje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který řeší již 8 norských kauz. Biologická vazba mezi rodinou a dětmi tu byla násilně zpřetrhána, což je v naprostém v rozporu s veškerými evropskými mezinárodními smlouvami," upozornil.

Změnit se prý musí i přístup České republiky, jejich ministrů a ÚMPODu, protože všichni zmínění šli údajně v celém případu očividně proti zájmům biologické rodiny, respektive dětí. "O to více si alespoň v této věci vážím konkrétních kroků pana prezidenta Zemana, který se nebojí pojmenovat věci pravým jménem," doplnil.

"Ano, prezidenta Miloše Zemana je možné kritizovat za mnoho věcí, nicméně zde se bohužel se ukazuje, že jeho úřad je v Česku zatím jediný, který se nebojí postavit za práva českých občanů. Doufám, že i další nejvyšší představitelé Česka začnou v této věci neprodleně jednat. Nechci, aby český stát dále zavíral oči nad tím, jak jsou v zahraničí porušována práva jeho občanů! Nebo pan Zaorálek a paní Marksová ano?" uzavřel.

Témata:  Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Eva Michaláková Barnevernet

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.