Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Charlie Hebdo si dělá srandu z pádu letadla s Alexandrovci, Rusko zuří

Charlie Hebdo
Charlie Hebdo
Foto: Twitter

Moskva – Francouzský časopis Charlie Hebdo se stal symbolem svobody slova. V lednu loňského roku na redakci zaútočili islamisté a povraždili v ní 11 lidí. Před redakcí ještě zabili policistu. Podle mnohých hlasů ale satirický magazín zachází často až příliš daleko. Naposledy se ozvalo Rusko, kterému se nelíbí karikatury na téma pádu ruského letadla s Alexandrovci.

Charlie Hebdo ve svém posledním vydání otiskl několik karikatur, které si utahují z ruského Akademického souboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, který je znám jako Alexandrovci. Jeho členové zahynuli při nehodě Tupolevu Tu-154 v Černém moři. Pozornost však magazín zaměřil také na zavražděného ruského velvyslance v Turecku Andreje Karlova.

Francouzský magazín ve středu otiskl několik karikatur Alexandrovců. Na jedné padá letoun se souborem do moře, zatímco jeden ze zpěváků prohlašuje: „Repertoár souboru Rudé armády se rozšiřuje“. U druhé karikatury se dokonce objevila poznámka: „Špatná zpráva, Putin na palubě nebyl."

'Bad news... Putin wasn't on board': Charlie Hebdo magazine is branded 'inhuman' in Russia over cartoons 'mocking'… https://t.co/yY4v28ouHZ pic.twitter.com/jo3IDJqxBw

— ZULEYDI P (@zuleydi_perez) 29. prosince 2016

 

To ale pořádně rozzlobilo Rusy, kteří kvůli mrtvým umělcům truchlí. Ruský prezident Vladimir Putin kvůli pádu letadla dokonce vyhlásil na pondělí 26. prosince státní smutek.

Karikatura leteckého neštěstí ruského Tu-154 nad Černým mořem zveřejněná ve francouzském satirickém časopisu Charlie Hebdo nemá nic společného s žurnalistikou a reprezentuje extremismus, uvedla ve středu v reakci na nové číslo satirického magazínu šéfka bezpečnostního a protikorupčního výboru Státní dumy Irina Jarová.

Psali jsme: V Charlie Hebdo přestřelili? Italské město chce žalobu za karikatury zemětřesení Charlie Hebdo si opět nebere servítky. Začne vydávat v zemi plné uprchlíků Charlie Hebdo krutě žertuje, na titulce zesměšnil opatření po útoku v Berlíně

 

„Karikatury Charlie Hebdo jsou mimo lidskou morálku a mimo zákon. Je to extremismus, který nemá nic spoledného s žurnalistikou a kreativitou,“ cituje političku ruská agentura TASS. „Umělecký výkon této ohavnosti neruší, ale spíše posiluje podstatu - že se jedná o přímou a vědomou toleranci terorismu,“ dodala.

Kresby odsoudil také mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, podle kterého jsou karikatury ohavné a nehorázné. „Pro člověka je ponižující už to, že tomu věnuje pozornost,“ uvedl Konašenkov. Pokud toto „umění“ představuje západní hodnoty, pak jsou ti, kteří za nimi stojí, „ztraceni“, dodal

Německá verze francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo před několika dny také zveřejnila kresbu, která zesměšňuje bezpečnostní opatření po útoku na vánoční trhy v Berlíně. Na kresbě je perníková chaloupka, před kterou se veselí dva perníčky ve tvaru lidských postav. Z otvorů v domku, který je postavený z tradiční pochoutky prodávané na německých vánočních trzích, vyčnívají hlavně pěti zbraní. „Náš způsob života nezmění," zní ironický nápis nad výjevem karikaturisty s přezdívkou Foolz.

Témata:  Charlie Hebdo Rusko zřícení letadla Tu-154 s Alexandrovci

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.