EU musí s Tureckem spolupracovat více, jinak se migrantů nezbavíme

Co za krizi může?

„V debatách o dnešní globální uprchlické krizi jsou často přehlíženy dvě jednoduché skutečnosti: hlavním hnacím motorem exodu je nedávný vzestup v šíření smrtícího konfliktu na Středním východě; a to, co tomuto zmatku otevřelo cestu, je rozpad mezinárodního systému, který jsme budovali během posledních 70 let," uvádí Guéhenno.

Za polovinu z odhadovaných 20 milionů uprchlíků je podle Guéhenna zodpovědný Západ a jeho „selhání ve snaze ukončit války v Sýrii, Afghánistánu a Somálsku".

Kvůli problémům, které s přijímáním migrantům Evropa čelí, se pak zde mnoho lidí domnívá, že jde o lokální evropský problém, který se týká „schopností přijmout lidi a naší identity".

„Státy mohou stavět zdi a tvořit všemožné byrokratické překážky, ale to vše je k ničemu, pokud se političtí lídři nezačnou vážně zabývat tím, co migraci lidí v takto obrovském počtu pohání. Skutečnou krizi představuje podstata evropské reakce, která nebyla schopna vyřešit jádro dlouhodobé celosvětové hrozby," vysvětluje.

Jednotná Evropa

Podotýká, že pokud Evropa chce zasáhnout proti teroristické skupině Islámský stát, jednotlivé státy nemohou reagovat pouze unilaterálními opatřeními. „Může být třeba společný vojenský zásah za našimi hranicemi. Ale ne jako koloniální mise nebo abychom vybombardovali teroristy do pekel. Jakýkoliv zásah by měl být navržen výhradně k podpoře politických procesů v čele s těmi, kteří jsou konfliktem ovlivněni nejvíce," tvrdí.

Je také podle něj třeba, aby si Evropa uvědomila, že krize významným způsobem ohrozila hodnoty evropské politické solidarity.

„Evropa by měla investovat více politické a rozvojové pozornosti trvajícím křivdám, které se mění v násilí, a deeskalaci regionálního mocenského soupeření, jako je například to mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Jakákoliv strategie také musí zahrnovat integraci 20 milionů muslimů, kteří v EU žijí, z nichž většina přišla ze Středního východu a Severní Afriky."

Podle Guéhenna bude pro Evropu také nutné udržovat blízký vztah s Tureckem, zajistit svou vlastní svobodu pohybu v rámci vnitřního prostoru EU, společně reagovat na vnitřní hrozby a „podporovat politiku práva a zodpovědnosti, včetně udržitelné izraelsko-palestinské politiky".

Další konflikty?

Guéhenno varuje také před stále se stupňujícím izolacionalismem, který podle něj v dnešním globálním světě není reálnou možností. „To protože uprchlická krize není jen evropským, středovýchodním nebo africkým problémem. Jde o globální jev a výsledek dlouhého konfliktu a války. Vyžaduje koordinovaný a humánní přístup, stejně jako více aktivní – a méně vojenský – postoj k různým světovým krizím."

Podotýká ale, že snaha vyřešit hlavní příčiny krize neznamená ignorování problémů, které krize způsobuje zde v Evropě. „Státy by měly přijmout okamžitá opatření, která by zrychlila zpracovávání žádostí o azyl, zlepšila rozložení břemene mezi státy a vyvinula flexibilní strategie integrace uprchlíků do jejich hostitelských komunit."

Na závěr Guéhenno varuje, že pokud se tyto problémy nebudou řešit, uprchlická krize se může stát zdrojem dalších konfliktů. Připomíná situaci v Libanonu, který přijal ohromné množství uprchlíků, kteří se ale často necítí bezpečně. Takováto situace je podle něj živnou půdou pro teroristické skupiny, jako je IS, a mohou zde hrozit konflikty.

Nedávná dohoda Evropské unie s Tureckem pak podle něj situaci nijak nezlepší právě proto, že se vůbec nezabývá příčinami krize a řeší pouze symptomy.

Témata:  uprchlíci,  EU