Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Islámský stát končí, došly mu peníze. Bojovníkům platí těmito službami

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Mosul - Radikální hnutí Islámský stát se potýká s nedostatkem financí. Bojovníci působící v Iráku už nedostávají peníze, nově bojují za úplatek, který jim umožní zachránit jejich rodiny před iráckou armádou. Informoval o tom server The Telegraph.

Bojovníci Islámského státu působící v Mosulu přišli o pravidelný přísun financí. Narušení ropné infrastruktury způsobilo, že se vedení radikálů potýká s finančními problémy a na vyplácení svých lidí nemá peníze.

Dříve dostávali radikálové v přepočtu zhruba 350 dolarů měsíčně (necelých 9000 korun). Nyní jsou zcela na mizině a nedostávají za boj proti iráckým jednotkám ani korunu. Vůdci islamistů se proto rozhodli dotovat své bojovníky novým způsobem.

Vzhledem k pokračující ofenzívě proti dalším částem Mosulu je takřka jisté, že dříve či později město padne a islamisté nad ním ztratí kontrolu. Namísto pravidelné měsíčni výplaty proto nově mohou bojovníci nechat odvézt své rodiny z města a zachránit je před postupem iráckých vládních vojsk.

Irácké jednotky postupují do centra Mosulu

Irácká armáda postupně obsazuje další části Mosulu. Protiteroristické jednotky do města postupují od východu, další armádní oddíly ze severu a z jihu.

Provládním oddílům pomáhají kromě jiného také američtí poradci, kterých v zemi působí na 450. Irák povolal do akce také elitní komanda a nasazeno je také 4935 amerických vojáků, včetně odborníků na výcvik a členů dalších podpůrných jednotek.

Islamisté krvácí už půl roku

Problémy s financemi má Islámský stát už nejméně půl roku. V loňském roce se proto rozhodl přistoupit k řadě řešení, mezi něž patří například prodej orgánů. 

Islamisté obchodovali s orgány bojovníků, kteří zemřeli, případně utrpěli těžké zranění, a není nikdo, kdo by se o ně postaral. Výjimkou ale nejsou ani unesení lidé nebo bezdomovci. Už dříve to uvedl portál Iraqi News.

S obchodováním měl Islámský stát údajně začít, když přišel o velkou část ropných polí. Právě finance z prodeje ropy tvořily jeden z hlavní příjmů IS. Prodej orgánů organizovali z nemocnice v okupovaném iráckém Mosulu a je proto otázkou, jestli tento způsob získávání financí funguje dodnes, nebo byl díky postupu irácké armády přerušen.

Podle agentury Assyrian International News Agency byla většina orgánů vyvážena do Turecka nebo Saúdské Arábie, kde se prodávají na černém trhu.

Peníze IS získával i z pokut

Islamisté také před několika měsíci zavedli přísné pokuty, například za nezavřené dveře do domu nebo za příliš těsné oblečení. Lidé žijící ve městech pod nadvládou IS také mohou být vystavování náhodným kvízům týkajícím se práva šaría.

Podle zprávy, kterou sestavil think-tank IHS, se pokuty pohybují od několika dolarů až k několika tisícům. Například člověk, který za sebou při odchodu z domu nezavře dveře, může být pokutován částkou 100 dolarů, tedy asi 2400 korun.

Poloviční pokutu mohou dostat muži, pokud nemají správně oholené a upravené vousy, ženy pak mohou být pokutovány částkou 25 dolarů za nošení příliš těsného oblečení. Pokud navíc žena odejde do společnosti bez ponožek nebo rukavic, může jí být udělena penalizace 30 dolarů, pokud nemá zahalené oči, zaplatí 10 dolarů.

Lidé také mohou být namátkově zkoušení ze znalosti islámského práva šaría. Za každou špatnou odpověď musí dotyčný zaplatit 20 dolarů, tedy necelých 500 korun. 

Lidé odchází, ropa dochází

Zhruba polovinu příjmu získával Islámský stát právě z daní, Ty se přitom vztahují na téměř každý aspekt života obyvatel. Jejich počet držených pod nadvládou islamistů se ale rapidně zmenšuje.

Původně na území kontrolovaném IS žilo asi 9 milionů lidí, loni to bylo už jen asi 6 milionů. Předpokládá se, že poté, co irácké síly získaly zpět klíčové město Falludža a nyní dobývají Mosul, je konečné číslo mnohem nižší.

Velkou část příjmů radikálům zajišťoval i prodej ropy z ovládnutých ropných polí. Hlavní ložiska ropy měl Islámský stát podle serveru Financial Times ve východní provincii Sýrie nazvané Deir Ezzor. Denní produkce se pohybovala mezi 34 a 40 tisíci barely ropy.

Obchodníci měli po koupi ropy tři možnosti. Vzít ropu do okolních rafinerií a vrátit se do fronty na pole, prodat ropu dalším obchodníkům, kteří ji odvezou rebelům, nebo prodat ropu přímo rafinerii či na místním trhu s ropou. Nejvíce obchodníků využívalo první možnost.

Rafinace je prováděna lokálními obyvateli, kteří si postavili vlastní mobilní zařízení na zpracování ropy. Mobilní rafinerie, které organizoval sám Islámský stát, byly zničeny při náletech NATO a Ruska. Z ropy se vyrábí benzín a mazut, používaný v generátorech.

Jakmile je ropa zpracovaná, koupí ji obchodníci a převezou jinam. Problém je v tom, že Islámský stát je už od obchodu prakticky odpojen. Zhruba polovina pohonných hmot mířila do Iráku, druhá polovina se spotřebovala v Sýrii. Díky bombardování a přísnější kontrole například ve formě satelitních snímků ale obchod s ropou vázne a islamistům příjem financí klesá.

 

Témata:  Islámský stát Irák ropa Sýrie

Aktuálně se děje

19. dubna 2024 8:44

Izrael v noci zaútočil na Írán, tvrdí tisk

Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. Uvedla to americká média s tím, že jde o odvetu za jeho víkendový útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hamás - zkratka pro Hnutí islámského odporu

Příměří s Hamásem se vzdaluje? Hnutí zvažuje stěhování z Kataru

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.