Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nemáte rádi hudbu? Vědci zjistili proč

Koncert, ilustrační foto
Koncert, ilustrační foto
Foto: Pixabay

New York - Mnozí lidé pokládají hudbu za jedno z největších životních potěšení. Jiným ale připadá, že je o ničem. Averze vůči hudbě jakéhokoli stylu se může zdát stejná, jako by někdo neměl rád štěňátka, zmrzlinu nebo sluníčko.

Ale ne každého nabije energií, když si v rádiu naladí hudební stanici. Ve skutečnosti může neschopnost čerpat potěšení z hudby vycházet z neurologického stavu, který je známý jako muzikální anhedonie.

Lidem s hudební anhedonií chybí obvyklá emoční reakce, kterou zažívá většina osob, jež poslouchají Beyoncé nebo Beatles, anebo jakoukoli jinou hudbu.

Nový výzkum pomohl osvětlit příčiny tohoto stavu, který je podle vědců zakořeněn v rozdílu, jakým je propojené mozkové centrum zpracovávající zvukové vjemy s centry odměny. Podle studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, vykazuje mozek lidí trpících muzikální anhedonií méně než průměrnou propojenost těchto dvou oblastí. Kvůli nedostatku interakce mezi nimi pak člověk s muzikální anhedonií může poslouchat krajně emočně vypjatou píseň a necítit vůbec nic, i když ve všech ostatních případech vykazuje naprosto běžné citové reakce.

"Lidé s muzikální anhedonií říkají 'Ne, hudba neprobouzí emoce' a 'Ne, opravdu se mi nechce tančit, když slyším hudbu'," říká neurolog Robert Zatorre z McGillovy univerzity, který se jako jeden z autorů na studii podílel. "Několik takových lidí jsme našli. Není jich moc, ale existují... a vůči hudbě jsou prostě neteční," citoval jej zpravodajský server The Huffington Post.

Zatorre a jeho kolegové narazili na tento fenomén teprve před několika lety. Muzikální anhedonii poprvé popsali ve studii z roku 2014, v níž uvedli, že malá část lidí nedokáže mít z hudby potěšení, přestože mají normální schopnost užívat si jiné příjemné věci.

A nejde jen o osobní preferenci. Vědci zjistili, že lidé s muzikální anhedonií a lidé, kteří si poslech hudby užívali, vykazují i fyziologické rozdíly.

"Ostatní účastníci hlásili, že při poslechu hudby cítí mrazení," řekl v roce 2014 další z autorů studie, doktor Josep Marco-Pallares z Barcelonské univerzity. "Anhedonická skupina necítila mrazení ani žádnou jinou reakci na hudbu."

Témata:  hudba mozek vědci

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.