Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nemáte rádi hudbu? Vědci zjistili proč

Koncert, ilustrační foto
Koncert, ilustrační foto
Foto: Pixabay

New York - Mnozí lidé pokládají hudbu za jedno z největších životních potěšení. Jiným ale připadá, že je o ničem. Averze vůči hudbě jakéhokoli stylu se může zdát stejná, jako by někdo neměl rád štěňátka, zmrzlinu nebo sluníčko.

Ale ne každého nabije energií, když si v rádiu naladí hudební stanici. Ve skutečnosti může neschopnost čerpat potěšení z hudby vycházet z neurologického stavu, který je známý jako muzikální anhedonie.

Lidem s hudební anhedonií chybí obvyklá emoční reakce, kterou zažívá většina osob, jež poslouchají Beyoncé nebo Beatles, anebo jakoukoli jinou hudbu.

Nový výzkum pomohl osvětlit příčiny tohoto stavu, který je podle vědců zakořeněn v rozdílu, jakým je propojené mozkové centrum zpracovávající zvukové vjemy s centry odměny. Podle studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, vykazuje mozek lidí trpících muzikální anhedonií méně než průměrnou propojenost těchto dvou oblastí. Kvůli nedostatku interakce mezi nimi pak člověk s muzikální anhedonií může poslouchat krajně emočně vypjatou píseň a necítit vůbec nic, i když ve všech ostatních případech vykazuje naprosto běžné citové reakce.

"Lidé s muzikální anhedonií říkají 'Ne, hudba neprobouzí emoce' a 'Ne, opravdu se mi nechce tančit, když slyším hudbu'," říká neurolog Robert Zatorre z McGillovy univerzity, který se jako jeden z autorů na studii podílel. "Několik takových lidí jsme našli. Není jich moc, ale existují... a vůči hudbě jsou prostě neteční," citoval jej zpravodajský server The Huffington Post.

Zatorre a jeho kolegové narazili na tento fenomén teprve před několika lety. Muzikální anhedonii poprvé popsali ve studii z roku 2014, v níž uvedli, že malá část lidí nedokáže mít z hudby potěšení, přestože mají normální schopnost užívat si jiné příjemné věci.

A nejde jen o osobní preferenci. Vědci zjistili, že lidé s muzikální anhedonií a lidé, kteří si poslech hudby užívali, vykazují i fyziologické rozdíly.

"Ostatní účastníci hlásili, že při poslechu hudby cítí mrazení," řekl v roce 2014 další z autorů studie, doktor Josep Marco-Pallares z Barcelonské univerzity. "Anhedonická skupina necítila mrazení ani žádnou jinou reakci na hudbu."

Témata:  hudba mozek vědci

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

20. prosince 2025 8:56

Zemřel Ivan Hirsch, patřil mezi nejvýznamnější české vědce

Krátce před Vánoci přišla smutná zpráva o úmrtí prof. RNDr. Ivana Hirsche, CSc., který zemřel v nedožitých osmdesáti letech. Tento významný vědec byl emeritním profesorem Katedry genetiky a mikrobiologie, kterou v letech 2016 až 2019 také úspěšně vedl. Zároveň působil jako adjunct profesor na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Svou bohatou vědeckou kariéru spojil především s výzkumem v oblasti virologie a imunologie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimír Putin

Putin tvrdí, že je po půl roce připraven jednat s Macronem

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil připravenost k obnovení dialogu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli potvrdil, že takový krok je možný za předpokladu, že obě strany projeví dostatečnou politickou vůli. Podle Moskvy lze Macronova nedávná prohlášení vnímat pozitivně, pokud budou podložena reálným zájmem o konstruktivní jednání.