reklama

Ruští experti podle médií pochybují, že soud OSN ukrajinskou žalobu přijme, a domnívají se, že má nejspíše zkomplikovat případnou normalizaci rusko-amerických vztahů po nástupu Donalda Trumpa.

Žaloba se podle Kyjeva opírá o mezinárodní úmluvy o boji proti financování terorismu a o potírání diskriminace. Moskva prý porušuje mezinárodní konvence tím, že dodává zbraně a další pomoc „ilegálním ozbrojeným skupinám působícím na ukrajinském území", tedy separatistům na východě Ukrajiny.

„Ruská federace tři roky porušuje mezinárodní právo, tři roky nezákonně anektuje Krym, nezákonně okupuje východ naší země v Doněcké a Luhanské oblasti. Na Krymu uskutečňuje politiku zničení a diskriminace," prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Rusko musí zaplatit svou cenu za agresi," zdůraznil.

Oběťmi teroristických útoků ruských ozbrojenců se podle něj staly statisíce nevinných lidí, kteří museli opustit své domovy v Donbasu na východě Ukrajiny. Uprchlíky ve vlastní zemi se stalo 1,7 milionu Ukrajinců a ti, kteří zůstali na Krymu a v Donbasu, jsou vystaveni mučení a pronásledování, dodal. Kromě toho Porošenko Rusku vyčetl sestřelení malajsijského civilního letounu z letu MH-17 nad Donbasem v červenci 2014.

Již dříve zažalovala Ukrajina Rusko kvůli zcizení ropných zdrojů u Krymu, jakož i kvůli znečištění ukrajinského území s negativními dopady na Černé moře, a to i během stavby mostu, který má propojit pevninské Rusko s Krymem.

Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, uspořádaném pod kontrolou ruských vojsk, jehož legitimitu Ukrajina a většina členských států OSN neuznává. Anexe Krymu byla jedním z důvodů, proč Západ zavedl proti Rusku sankce. Moskva stále popírá svou účast v konfliktu na východě Ukrajiny, kde si boje mezi ozbrojenými separatisty a ukrajinskou armádou vyžádaly od dubna 2014 více než 9600 mrtvých.

reklama