Amsterdam - Uprchlická krize se možná blíží ke svému konci. Poslední statistiky ukazují, že do některých zemí Evropy míří stále méně migrantů a jejich aktuální počet je nesrovnatelný s tím, který země zažívaly loni a předloni v době největších přistěhovaleckých vln. Výrazný pokles hlásí například Nizozemí, Ukrajina, Rumunsko nebo Maďarsko.
Počet uprchlíků, kteří loni požádali o azyl v Nizozemsku, ve srovnání s rokem 2015 klesl o 46 procent. Uvedl to zpravodajský server DutchNews.nl s odvoláním na údaje imigračního úřadu.
Pokles počtu žádostí o azyl byl podle úřadu do značné míry výsledkem loňské březnové dohody mezi EU a Tureckem, která má za cíl zamezit nelegální migraci do Evropy přes turecké území.
Dohoda zavazuje tureckou stranu přijímat zpět uprchlíky směřující do Evropy a zrodila se během nizozemského předsednictví v Radě EU. Dodnes je ale předmětem mnoha debat a sporů, neboť Turecko očekává otevření jednání o jeho vstupu do Evropské unie. K tomu se ale řada evropských politiků nepřiklání.
Klesá hlavně počet Syřanů
Ředitel imigračního úřadu Rob van Lint v rozhovoru pro nizozemskou rozhlasovou stanici NPO Radio 1 uvedl, že od uzavření dohody mezi EU a Tureckem klesl především počet Syřanů.
Právě ti loni podali nejvíce z celkového počtu žádostí o azyl. Konkrétně šlo o 34 procent. Za Syřany následovali Eritrejci, kteří tvoří devět procent podaných žádostí, a Albánci, kteří se zasloužili o pět procent žádostí o azyl.
Konkrétně v Nizozemsku podali nejvíce žádostí o azyl občané Maroka a Alžírska. Zřejmě se ale jedná o ekonomické migranty, neboť jde o země, které EU považuje za bezpečné.
Bert Koenders, nizozemský ministr zahraničí, a státní tajemník ministerstva spravedlnosti Klaas Dijkhoff také oznámili, že v průběhu ledna odjedou do Maroka, aby jednali o návratu odmítnutých marockých žadatelů o azyl.
Úlevu hlásí i Ukrajina a Rumunsko
K úbytku migrantů došlo i v některých dalších státech. Tlak polevil například na ukrajinsko-maďarské a rumunsko-maďarské hranici, kde už nyní nejsou potřeba žádná zvláštní opatření.
Poradce premiéra pro vnitřní bezpečnost György Bakondi pro rádio Kossuth Radio uvedl, že na těchto hraničních úsecích je v současné době počet narušitelů malý a většinu z nich maďarští policisté zadrží. Pochvaloval si také spolupráci s rumunskými a ukrajinskými partnerskými organizacemi, která je podle něj na velmi dobré úrovni.
Někteří se nevzdávají
Jinde ale není situace tak klidná. Do Srbska průběžně přicházejí ilegální migranti, a to zejména směrem z Bulharska. Využívají i cest přes Černou Horu, Albánii a Kosovo.
V Srbsku nyní čeká asi 7200 migrantů, kteří chtějí pokračovat v cestě do Německa a Švédska. Srbsko-maďarský úsek hranic ale od podzimu roku 2015 hlídá pohraniční plot v délce 175 kilometrů a přes 10 tisíc policistů a vojáků.
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01
