Konec uprchlické krize? Statistiky odhalují skutečnou situaci

Počet uprchlíků, kteří loni požádali o azyl v Nizozemsku, ve srovnání s rokem 2015 klesl o 46 procent. Uvedl to zpravodajský server DutchNews.nl s odvoláním na údaje imigračního úřadu.

Pokles počtu žádostí o azyl byl podle úřadu do značné míry výsledkem loňské březnové dohody mezi EU a Tureckem, která má za cíl zamezit nelegální migraci do Evropy přes turecké území.

Dohoda zavazuje tureckou stranu přijímat zpět uprchlíky směřující do Evropy a zrodila se během nizozemského předsednictví v Radě EU. Dodnes je ale předmětem mnoha debat a sporů, neboť Turecko očekává otevření jednání o jeho vstupu do Evropské unie. K tomu se ale řada evropských politiků nepřiklání.

Klesá hlavně počet Syřanů

Ředitel imigračního úřadu Rob van Lint v rozhovoru pro nizozemskou rozhlasovou stanici NPO Radio 1 uvedl, že od uzavření dohody mezi EU a Tureckem klesl především počet Syřanů.

Právě ti loni podali nejvíce z celkového počtu žádostí o azyl. Konkrétně šlo o 34 procent. Za Syřany následovali Eritrejci, kteří tvoří devět procent podaných žádostí, a Albánci, kteří se zasloužili o pět procent žádostí o azyl.

Konkrétně v Nizozemsku podali nejvíce žádostí o azyl občané Maroka a Alžírska. Zřejmě se ale jedná o ekonomické migranty, neboť jde o země, které EU považuje za bezpečné.

Bert Koenders, nizozemský ministr zahraničí, a státní tajemník ministerstva spravedlnosti Klaas Dijkhoff také oznámili, že v průběhu ledna odjedou do Maroka, aby jednali o návratu odmítnutých marockých žadatelů o azyl.

Úlevu hlásí i Ukrajina a Rumunsko 

K úbytku migrantů došlo i v některých dalších státech. Tlak polevil například na ukrajinsko-maďarské a rumunsko-maďarské hranici, kde už nyní nejsou potřeba žádná zvláštní opatření.

Poradce premiéra pro vnitřní bezpečnost György Bakondi pro rádio Kossuth Radio uvedl, že na těchto hraničních úsecích je v současné době počet narušitelů malý a většinu z nich maďarští policisté zadrží. Pochvaloval si také spolupráci s rumunskými a ukrajinskými partnerskými organizacemi, která je podle něj na velmi dobré úrovni.

Někteří se nevzdávají

Jinde ale není situace tak klidná. Do Srbska průběžně přicházejí ilegální migranti, a to zejména směrem z Bulharska. Využívají i cest přes Černou Horu, Albánii a Kosovo.

V Srbsku nyní čeká asi 7200 migrantů, kteří chtějí pokračovat v cestě do Německa a Švédska. Srbsko-maďarský úsek hranic ale od podzimu roku 2015 hlídá pohraniční plot v délce 175 kilometrů a přes 10 tisíc policistů a vojáků.

Témata:  uprchlíci,  Nizozemí,  EU