Západ je v rukou bohatých, zbytek je nezajímá, píše profesor

Hněv vůči bohatým

„Přílivová vlna hněvu veřejnosti ohledně nerovnosti příjmů a úpadku střední třídy udělala z bohatých oblíbený cíl politických kampaní," podotýká Gaughan a zdůrazňuje, že je tato situace v současných Spojených státech velmi citelná.

Za tuto situaci v USA podle Gaughana mohou sami Američané. „Ačkoliv je Amerika největší ekonomikou světa, reálná mzda (skutečná hodnota mzdy s ohledem na to, co si za ni člověk může koupit) se nezvýšila od roku 1972, protože příjmy většiny pracujících již desetiletí stagnují," tvrdí.

Tento fakt se přitom podle něj odráží například i v úmrtnosti, která je mnohem vyšší mezi Američany žijícími na venkově či v chudobě v porovnání s těmi, kteří mají značný majetek.

Bohatí boahtnou

„A mezitím bohatí dál bohatnou. Studie think-tanku Pew Research Center zjistila, že průměrná hodnota čistého jmění rodin s vyššími příjmy je nyní 70krát vyšší než u rodin s nižšími příjmy. V roce 2015 mělo 400 nejbohatších Američanů dohromady jmění o hodnotě 2,3 trilionu amerických dolarů. Více než 75 % bohatství země je v rukou 10 % populace a propast mezi bohatými a střední třídou je největší v historii měření."

Podle Gaughana mají navíc bohatí pocit, že už od 80 let minulého století dávají finance i na chudší a přispívají k prosperitě země, ale ta si toho neváží. „Stále více důkazů tak naznačuje, že mnoho bohatých se o ostatní prostě už nezajímá," podotýká.

Gaughan vysvětluje, že se změnil celý postoj třídy bohatých a vyšší třídy. Uvádí, že v minulosti velké množství z nich například sloužilo v armádě, jako tomu bylo i v případě příbuzných tehdejších prezidentů.

Svět bohaté nezajímá

Situace dnes je podle Gaughana ale diametrálně odlišná. „Zkušenost v armádě je mezi americkou politickou a ekonomickou elitou výjimkou. Nikdo ze současných prezidentských kandidátů v armádě nesloužil a jen 18 % členů Kongresu jsou váleční veteráni," uvádí.

Vojenská služba je pak podle Gaughana jen jedním z příkladů, jak se bohatí izolovali od okolního světa. Nízký je i jejich podíl na charitě a dochází tak k absurdní situaci, kdy chudí na charitu dávají větší procento svých příjmů než bohatí.

„Sobecký pohled americké vyšší třídy na svět je jen zdůrazněn jejich požadavky po ještě větším finančním ohodnocení. Za posledních 50 let ohodnocení výkonných ředitelů vystřelilo vzhůru," podotýká a uvádí, že zatímco v roce 1965 výkonný ředitel vydělával 20krát více než běžný pracovník, dnes je tento poměr téměř 300 ku 1.

Současný pohled na politiku a růst populismu v západním světě je tak podle Gaughana jen důsledkem tohoto posunu v chování vyšší třídy a bohatých.

Témata:  peníze,  USA,  ekonomika