Zpravodajské služby démonizují Rusko? Další země varuje před kyberútoky

Spear-phishingové útoky jsou uskutečňovány pomocí emailů, jež vypadají jako odeslané od známých odesílatelů. Pokud jsou otevřeny, útočníci mohou spustit škodlivý software v počítačové síti příjemce.

Podle serveru norwaynews.no se útočníkům nepodařilo získat žádné utajované informace. Devět dotčených emailových schránek patřilo členům Norské strany práce, armádním představitelům a vládním úředníkům. Martin Bernsen, mluvčí Policejní bezpečnostní služby, oznámil, že varování ohledně útoků získalo Oslo již dříve od nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Napadení je spojováno se skupinou zabývající se počítačovou kriminalitou APT29 neboli Crazy Bear, jejíž původ je možné stopovat do Ruska. Její činnost údajně stojí i za útoky na emailové účty amerických úřadů a Demokratické strany.

Příčinou kybernetických útoků na Norsko může být jeho snaha stát se součástí systému protiraketové obrany USA. Jak napsal Gerard O'Dwyer, Oslo a Washington, D. C. pracují na definování podmínek, za jakých by Norsko do projektu mohlo vstoupit. Expertní skupiny obou států vydají svá doporučení na konci letošního roku. Ačkoliv je to opakovaně ze strany NATO odmítáno, Rusko považuje systém protiraketové obrany za výhradně zaměřený proti svým zbraním.

Ochlazení norsko-ruských vztahů také způsobilo umístění 300 příslušníků americké námořní pěchoty v norském kraji Nord-Trøndelag. Armáda USA vylepšuje své skladovací kapacity v zemi a přizpůsobuje je k uskladňování obrněných vozidel a další vojenské techniky. Cílem modernizace je vytvoření zázemí k zajištění podpory až 16 000 mužů v případě potřeby.

„Malé státy, jako je Norsko, se musí více spoléhat na úzkou spolupráci a dělení sil s dalšími spojenci z NATO nebo se státy mimo NATO, jako je Švédsko a Finsko,“ myslí si norský generál Sverre Diensen.

Deník Komsomolskaja pravda a její redaktorka Oksana Norsumatova nabízí jiný pohled na celý incident. Ruské velvyslanectví v Norsku údajně několikrát oznámilo, že se norské zpravodajské služby pokusí démonizovat Rusko a dosáhnout tím zvýšení svých pravomocí a příspěvků ze státního rozpočtu. Vojenská rozvědka se tak prý snaží získat přístup ke všem telefonním hovorům a možnosti kontrolovat pohyb všech občanů v síti internet.

Oksana Norsumatova dále píše, že v dopise poslancům z minulého čtvrtka nestojí, kdo za útoky na emailové schránky stojí, přestože je norský televizní kanál TV2 spojuje s Ruskem. Hrozbu představuje eventualita opakování této situace před norskými parlamentními volbami v září 2017 podle podobného scénáře, jako na podzim minulého roku v USA.

Skandinávské a pobaltské státy jsou v posledních letech znepokojeny ruskými aktivitami v regionu, domnívá se Gerard O'Dwyer. Moskva posílila své vojenské jednotky v Kaliningradské oblasti systémy protilodní obrany Bastion a operačně-taktickými raketami Iskander, jež jsou schopné zasáhnout území všech členů NATO sousedících s Baltským mořem. Podle Anniken Huitfeldtové, poslankyně za Norskou stranu práce, bezpečnost skandinávských a pobaltských států svými výroky ovlivňuje i nový americký prezident Donald Trump. Jeho postoj k NATO totiž zvyšuje nepředvídatelnost vývoje regionálních hrozeb.

Před ruskými kybernetickými útoky varuje zpráva dánské zpravodajské služby, jež jako nepravděpodobnou vyhodnocuje možnost vypuknutí přímé vojenské konfrontace. Claus Hjort Frederiksen, dánský ministr obrany, na základě tohoto materiálu požaduje více peněz ze státního rozpočtu na posílení národní bezpečnostní infrastruktury a obranných schopností v kyberprostoru.

Spojitost mezi norskou snahou prohloubit spolupráci s NATO a kybernetickými útoky řízenými ruskými zpravodajskými službami se zdá být logická. Chybí ovšem přímé důkazy a nelze vyloučit ani to, že se pouze někdo snaží o to, aby napadení vypadalo jako organizované Kremlem. Vyloučit nemůžeme ani možnost, že se norské zpravodajské služby pokouší o zveličení nebezpečí ze strany Moskvy za účelem navýšení svého rozpočtu a rozšíření svých pravomocí.

Témata:  Norsko,  Dánsko,  hackeři