Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jsme na tom hůř než Německo. Rakousko zveřejnilo čísla a řeklo: Musíme se spojit a zatnout migrantům tipec

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vídeň - Ani uzavření takzvané balkánské trasy nesnížilo do některých zemí příliv migrantů mířících do Evropy z oblastí Afriky a Blízkého východu. Rakousko se proto chce spojit se všemi zeměmi ležícími na trase a učinit migraci přítrž.

Balkánská migrační trasa stále není uzavřena do takové míry, aby se dalo říci, že se migrace do Evropy úspěšně snižuje. Rakousko chce proto posílit spolupráci v oblasti ochrany hranic se zeměmi ležícími na této trase, uvedl pro německý deník Die Welt rakouský ministr obrany Hans-Peter Doskozil.

Nová opatření mají zabránit migrantům dostat se z Bulharska nebo Řecka dále na sever. "Nemyslíme si, že vnější hranice EU byly dostatečně chráněny. Rakousko proto plánuje společně s dalšími 15 zeměmi ležícími na balkánské trase a se státy Visegrádské čtyřky úzkou spolupráci v rámci nové balkánské ofenzivy na ochranu hranic," uvedl Doskozil.

Na Balkáně podle něj neutuchá aktivita pašeráků lidí a nachází se tam stále značný počet migrantů. Jen do Rakouska přichází v dnešní době denně 500-1000 uprchlíků a číslo je podobné tomu v Německu, kde v loňském roce registrovali měsíčně kolem 15 tisíc nových uprchlíků.

Nevěřte Turecku, varuje Vídeň

Situace se navíc podle Vídně může kdykoliv zhoršit a na dohodu o migrantech mezi EU a Tureckem se prý nedá spolehnout. "Musíme se intenzivně připravit na to, že vláda v Ankaře by mohla znovu otevřít hranice, čímž prezident Erdogan již opakovaně vyhrožoval. Erdogan není spolehlivým partnerem EU," varuje Doskozil.

Rakouská vláda podle něj pracuje na legislativních změnách, které jí umožní vyslat do zemí EU nebo mimo ní vojáky nejen z humanitárních důvodů, ale i na ochranu hranic.

Počet migrantů, kteří se nelegálně pohybují v EU, je podle Doskozila stále příliš vysoký, je prý proto potřeba je důsledněji deportovat. Je také nutné zakládat repatriační centra, zavést přísnější tresty za nerespektování rozhodnutí o zamítnutí žádosti o azyl a uvést do praxe masivní škrty prostředků pro nelegální migranty.

Rakousko žije ve strachu

Rakušané se delší dobu obávají možných teroristických útoků i útoků migrantů, zejména kvůli vlně násilí, kterou zažívá Vídeň. Útoky a napadání jsou v rakouské historické metropoli stále běžnější a na kolemjdoucí útočí bandy migrantů téměř každý den.

Gangy se sdružují na základě etnické příslušnosti a jednotlivé skupiny si nárokují na různé části Vídně. Oblast kolem Pratersternu mají nyní pod kontrolou Severoafričané a je pokládána za nejhorší část ve městě. Navzdory zvýšenému počtu policistů v této oblasti jsou trestné činy velmi časté.

Na opačné straně města obsadili oblast kolem Westbahnhof Afghánci. Ti se spolu s Čečenci zaplétají do vážných potyček, vedou mezi sebou pouliční boje a běžně při nich utrpí zranění desítky lidí.

Témata:  uprchlíci Rakousko EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.