Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spojené státy chtějí dodržet smlouvu s Íránem, tvrdí Mogheriniová

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Washington - Nová americká vláda je odhodlána bezezbytku splnit jadernou smlouvu s Íránem. Po setkání s vysokými činiteli kabinetu prezidenta Donalda Trumpa to dnes ve Washingtonu řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Při jednání v Bílém domě a na ministerstvu zahraničí byla prý "ujištěna o snaze držet se úplné realizace dohody (s Íránem)".

Jaderná dohoda, jejímiž signatáři jsou i Spojené státy, vyvázala Írán z mnohaletých sankcí výměnou za to, že zbrzdí svůj jaderný program. Trump dohodu uzavřenou předloni v létě ve své kampani ostře kritizoval. Podle něj by se měla dojednat smlouva nová.

Další napětí v americko-íránských vztazích Bílý dům vyvolal minulý týden, když v reakci na íránský test balistické rakety uvalil na Írán nové sankce. Trump také na otázku, zda v reakci na íránský test zvažuje i vojenské možnosti, odpověděl, že "nic není vyloučeno".

Mogheriniová se ve Washingtonu setkala s novým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem a Trumpovým poradcem pro otázky národní bezpečnosti Michaelem Flynnem. Předmětem jejich rozhovorů bylo posílení transatlantických bezpečnostních vazeb, vztahy s Ruskem a krize na Ukrajině a v Sýrii.

Témata:  USA Írán Federica Mogherini

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.