reklama

"V téhle chvíli se dá říct, že v parlamentu bude deset až 12 stran," upozorňuje Joop van Holsteijn z univerzity v Leidenu. Některé průzkumy ale naznačují, že by to mohlo být až 14 uskupení. Favority měsíc před hlasováním zůstávají pravicoví liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho a Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která vystupuje proti Evropské unii a proti islámu.

Pro vstup do parlamentu stačí totiž překonat hranici 0,67 procenta hlasů, což odpovídá zisku jednoho křesla. Na rozměrném volebním lístku si tak budou moci v polovině března Nizozemci vybírat mezi 28 stranami.

Mnohé z nich jsou zcela nové - polovina vznikla až po roce 2014 - a pro voliče tedy většinou neznámé. Rozpadlo se dosavadní dělení nizozemské politické scény a průzkumy ukazují propad tradiční levice.

O přízeň voličů se budou 15. března ucházet například i Strana pro zvířata (PvdD), zasazující se o práva zvířat, a také Strana pro člověka a ducha, kterou vede astroložka Lea Mandersová.

Uskupení 50Plus, které brání zájmy starých lidí, se těší, že zlepší výsledek dvou mandátů z roku 2012. Z levicové Strany práce (PvdA) se loni odštěpil Denk, který cílí speciálně na milionovou muslimskou menšinu v zemi.

Politolog Bernard Steunenberg z Rotterdamu proto zdůrazňuje, že rozhovory o sestavení složitě komponované vlády nebudou po volbách jednoduché. "Je to beznadějně komplikované," poznamenal. Wildersova strana si však podle něj svými kategorickými postoji v otázkách islámu, EU či migrace zavřela dveře ke kompromisům. "Dá se čekat, že Rutteho liberálové budou schopni koalici dojednat snadněji," míní Steunenberg.