Nemáme jídlo, žijeme mezi výkaly. Moje dvě děti už zemřely, vypráví afghánský uprchlík

Ve stanu obklopeném bahnem a lidskými výkaly žije Afghánec Sahibuddin Khan a jeho rodina čítající dalších pět členů. Patří mezi tisíce afghánských uprchlíků, kteří se vrátili a kteří teď hledají jídlo a přístřeší v přeplněném táboře na předměstí Kábulu. Afghánistán zaplavila vlna uprchlíků, kteří se vrátili do rodné země zničené válkou. Mnoho z nich bylo násilně vystěhováno ze sousedního Pákistánu a Íránu, ale také z Evropy. Tato vlna se připojila k více než jednomu milionu vnitřně vysídlených migrantů.

Server Al Jazeera poukazuje na to, že navrátilci se vrací do země, kde panuje extrémní chudoba a kde je bezpečnost velmi nejistá. Navíc Taliban získal nejvíce území od americké invaze do Iráku v roce 2001. Afghánská vláda, se sice snaží udržet základní životní úroveň svých obyvatel, ale nedaří se jí vypořádat s masivním přílivem lidí. „Jsme v naší vlastní zemi, ale ani psi takhle nežijí," říká Khan, který se nedávno vrátil s rodinou z Pákistánu. Žijí v kempu spolu s dalšími asi 450 rodin navrátilců, mnohé z nich už raději odešly a pokouší se o sebe postarat samy. V kempu totiž není tekoucí voda, elektřina a navíc se v něm šíří nemoci.

Sám Khan pocítil hrozivé podmínky na vlastní kůži minulý měsíc, když dvě z jeho šesti dětí ve věku 2 a 4 let onemocněly a zemřely. „Napadlo hodně sněhu. Nedávno jsem ztratil mé vlastní děti," říká Khan, který žije v táboře dva měsíce. „Žijeme ve stanu a nemáme dříví na topení ani jídlo." V loňském roce Khan a jeho rodina žili v jihozápadě Pakistánu ve městě Quetta, v blízkosti afghánských hranic. Téměř dvacet let bylo toto místo jejich domovem.

Ve městě měl muž obchod s potravinami, jeho rodina žila v relativním bezpečí a pohodlí. Jejich životy se změnily poté, co pákistánské úřady - jako součást antiafghánského odporu - zavřely jeho obchod a pravidelně vpadaly do jejich domova, který se nacházel v převážně afghánské čtvrti města. Po měsících hrozeb a šikany ze strany policie se rodina sbalila rodinný majetek a vrátit se do své vlasti. Nyní se ocitli v nouzi ve své vlastní zemi.

Jak poukazuje server, mnozí Afghánci se nemohou vrátit do svých domovů – ať už kvůli bezpečnostní situaci nebo proto, že se jejich půdy někdo zmocnil. Spoléhají se proto na úřady. „Nemysleli jsme si, že to bude takhle," přiznává Khan. „Očekávali jsme pomoc a restartování našeho života,“ vysvětluje.

Už loni Pákistán nařídil, aby afghánští uprchlíci zemi opustili, úřady se zaměřily na afghánské podniky a obchody. Lidé jako Khan byli pronásledováni policií a svévolně zatýkáni. Ve druhé polovině roku 2016, Pákistán vypudil téměř 365.000 z 1,5 milionu registrovaných afghánských uprchlíků v zemi, stejně tak více než 200.000 z asi 1 milionu nehlášených Afghánců žijících v Pákistánu, informovala organizace Human Rights Watch (HRW). Zástupci organizace také poukazují, že každý nucený návrat uprchlíků znamená porušení mezinárodního práva. Islámábád však prohlašuje, že uprchlíci, kteří zemi opustili, tak učinili dobrovolně, a rozšířil lhůtu pro návrat všech uprchlíků do konce roku 2017. Podle HRW by ale měla být prodloužena nejméně do roku 2019.

Kvůli velmi špatným podmínkám v táboře, kde Khanovi žijí, roste vztek a frustrace. Důvodem je nedostatečná oficiální pomoc. Afghánská vláda silně závislá na zahraniční pomoci, slíbila uprchlíkům své vlastní pozemky, ale teď se svým slibem zápasí. HRW uvádí, že ani jeden uprchlík, který se vrátil do Afghánistánu v roce 2016, dosud neobdržel žádnou půdu. „Proces rozdělování pozemků už byl v některých provinciích zahájen, ale proces vyžaduje určitý čas, protože musí projít právním procesem,“ říká Hafiz Ahmad Miakhel, poradce afghánského ministerstva pro uprchlíky a repatriace. Uznává, že uprchlická krize je masivní, dodává ale, že vláda v Kábulu dělá, co může.

HRW však afghánskou vládu kritizuje za „falešné sliby" a „absolutně nezodpovědné“ chování. Dodává, že Kábul dal příliš velkorysé sliby o odškodnění, čímž pomohl přesvědčit některé uprchlíky k návratu – ti pak ale skončili vysídlení a bez střechy nad hlavou. „Důvody jsou korupce, neefektivita a nedostatek finančních prostředků,“ dodává organizace.

UNHCR, Agentura OSN pro uprchlíky, už oznámila, že to dá 400 dolarů v hotovosti registrovaným navrátilců, zatímco Mezinárodní organizace pro migraci se rozhodla, že poskytne pomoc ve výši asi 300 dolarů v hotovosti na jednu rodinu a k tomu jídlo nebo potřebné věci nehlášeným uprchlíkům v závislosti na stupni jejich zranitelnosti. Ve skutečnosti se však mnozí navrátilci sítem propadají a dostává se jim jen velmi malé pomoci.

Jedním z nich je 14letý Sameh, který opustil Pákistán se svou sedmičlennou rodinou téměř před třemi měsíci. Nyní žije ve stejném táboře jako Khanovi. „Máme tolik problémů," říká. „Nemáme dřevo nebo potraviny. Je tu všude tolik bláta, a nemám boty nebo oblečení,“ cituje jej Al Jazeera.

Témata:  Afghanistán,  uprchlíci,  Pákistán