Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ázerbájdžánský prezident dekretem jmenoval viceprezidentkou svou ženu

Lidé, ilustrační fotografie
Lidé, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Baku - Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev (55) dnes vydal dekret, jímž jmenoval svou manželku Mehriban (52) první viceprezidentkou země. Zemi vládne klan rodiny Alijevů tvrdou rukou přes čtvrt století: ovládá všechny mocenské páky, parlament, soudy i média.

První viceprezident se podle ústavních změn stal - místo premiéra - druhým nejvyšším představitelem státu, který v případě nutnosti zastupuje prezidenta.

Ázerbájdžánci loni v září v referendu schválili 29 úprav v ústavě. Změny také prodloužily prezidentovo funkčního období z pěti na sedm let, zrušily věková omezení u prezidentských kandidátů a daly prezidentovi pravomoc vypisovat předčasné parlamentní volby podle svého uvážení.

Předpokládá se, že zrušení věkových omezení u prezidentských kandidátů otevřelo možnost synovi pětapadesátiletého Alijeva, aby nastoupil do čela státu po svém otci. Haidar Alijev - třetí a nejmladší potomek prvého páru - letos oslaví 20. narozeniny. Podle západního tisku vlastní, podobně jako jeho starší sestry Leyla a Azru, nemovitosti v Dubaji za desítky milionů dolarů.

Zatímco ochránci lidských práv obviňují režim v Baku z oklešťování svobod a umlčování kritiků. V zemi bohaté na ropu a plyn působí největší západní ropné společnosti včetně BP, Exxon Mobil či Chevron.

Témata:  Ázerbájdžán Ilham Alijev

Související

Aktuálně se děje

10:25

Slintavka a kulhavka děsí i Česko. Stát zavádí přísná opatření

Státní veterinární správa (SVS) dnes oznámila další zpřísnění mimořádných veterinárních opatření (MVO) s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Nová opatření přicházejí v reakci na pokračující šíření nákazy na Slovensku a v Maďarsku, kde bylo v posledních dnech potvrzeno již několik ohnisek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Grónsko

Analýza

Co bude s Grónskem? Dánové dříve dali USA volnou ruku, nátlak ale trpět nebudou

Grónsko, největší ostrov světa, se ocitlo v centru neobvyklé globální pozornosti. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa o jeho možném začlenění pod Spojené státy vzbudila obavy mezi spojenci. Ačkoli bezpečnostní argumenty nejsou v kontextu Arktidy bezdůvodné, posílení americké národní bezpečnosti by mělo vycházet ze spojenectví a důvěry, nikoliv z nátlaku. Grónsko může být klíčovým partnerem, ne cílem agrese.