Atomová bomba patří mezi nejničivější lidské výtvory a její nasazení během druhé světové války si vyžádalo statisíce životů. Armáda Spojených států ale původně pracovala na jiné zbrani, která měla napáchat mnohem více škody, nakonec ale nikdy nespatřila světlo světa.
Píše se rok 1942 a doktor Adams na půdě Bílého domu prezentuje svůj nápad, kterým by Spojené státy mohly vyhrát válku. "Představte si ohnivé nebe o rozloze 40 mil za každou shozenou bombu. Celé Japonsko proměníme v prach s minimálními ztrátami na životech." Těmito slovy nepředstavoval atomovou bombu, ale jejího předchůdce, bojové netopýry.
Nejde o žádné kódové označení ani tajné heslo, ale o skutečné živoucí netopýry. Adams upozornil, že japonské budovy jsou tvořeny z bambusu, papíru a dřeva, tedy z vysoce hořlavých materiálů. Přitom poskytují dost temných zákoutí, do kterých se stěhují netopýři.
Právě netopýry by mohly na Japonsko shodit i Spojené státy, s jedním malým rozdílem. Na rozdíl od těch volně žijících by tyto bojové stroje nesly na zádech bomby. A rozpoutaly by pekelnou podívanou.
Bomba plná netopýrů
Předchůdce jaderné zbraně, takzvaná netopýří bomba, není ve skutečnosti nic jiného, než velká klec na netopýry. Ti měli pocházet z jeskynních systémů v Novém Mexiku a měli být vybaveni malými bombami, které by jim vědci umístili na záda.
Bomby plné hibernujících netopýrů by následně letadla shodila nad Japonskem a létající savci by je před dopadem na zem opustili. Následně by se schovali v temných zákoutích jednotlivých japonských budov a ve správný čas by všechny bomby vybuchly. Hořlavé materiály, z nichž měli Japonci postavené své domy, by se postaraly o zbytek.
Tak alespoň měl v praxi fungovat projekt s kódovým označením Project X-Ray. Jeho realizace ale nikdy nenastala, selhala totiž na nedostatku času.
Projekt by fungoval, nestihl se
Vědci provedli řadu testů a veskrze se shodovali na tom, že byť jde o na první pohled šílený plán, je realizovatelný. Pochytání obrovského množství netopýrů a příprava malých bomb by ale zabraly více času, než se původně očekávalo.
Toho si všiml americký admirál Ernest J. King, který potřeboval mít zbraň k dispozici do poloviny roku 1945. Tento termín byl ale nereálný a ačkoliv do něj vláda vložila více než dva miliony dolarů, King celý projekt zrušil.
Americký Air Force Magazine uvádí, že namísto netopýří bomby se Spojené státy rozhodly použít na Japonsko bomby atomové. Tomu ale chtěl doktor Adams zabránit a neustále upozorňoval na to, že netopýří bomby jsou stejně účinné, avšak s menším devastačním efektem. Historie však ukazuje, že se svým plánem neuspěl a Amerika se rozhodla použít jinou zbraň.
Témata: U.S. ARMY, II. světová válka, zbraně
Související
6. listopadu 2024 14:00
9. září 2024 11:16
9. srpna 2024 20:44
2. srpna 2024 21:44
17. července 2024 13:06
29. května 2024 15:19
