Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejsme ve vesmíru sami? Na nově objevených planetách může žít něco podivného

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.nasa.gov

Objev sedmi planet terastického typu obíhajících kolem jedné hvězdy vzbudil velký rozruch ve vědecké komunitě. Tři z těchto těles se zřejmě nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, což nabízí rozsáhlé možnosti. Jeff Rodgers, ředitel floridského Bishopova planetária, se v rozhovoru pro server Brenton Patch prozradil o posledním objevu více.

Neomezená evoluce

Podle experta je zatím brzy na to, aby lidé v napětí a bez dechu čekali na zprávu, zda uvedené planety vykazují známky přítomnosti inteligentního života. "To oznámení v sobě nese mnoho úžasných věcí," konstatuje přesto Rodgers, který zároveň působí v Jihofloridském přírodovědném muzeu.

Jedním z hlavních aspektů je překvapivé zjištění, že jedinou hvězdu obíhá tolik planet s pevným povrchem, vysvětluje odborník. "A jsou u ní velmi blízko natěsnané, pouze pár milionů mil od své hvězdy Trappist-1," dodává Rodgers. Pro srovnání uvádí, že nejbližší planeta naší Sluneční soustavy, Merkur, leží od hvězdy celých 30 milionů mil.    

Planety se také od sebe nacházejí ve velmi malých vzdálenostech, poukazuje ředitel. Konstatuje, že podle aktuálních propočtů je průměrně dělí jen 800 tisíc kilometrů, přičemž dobrou představu poskytuje vzdálenost ze Země na Měsíc, která je zhruba poloviční. "Tato vzdálenost znamená, že hypotetičtí lidé na těch planetách by se na sebe mohli vzájemně dívat teleskopem," doplňuje Rodgers.  

Neobvyklá je samotná hvězda označovaná jako Trappist-1, tvrdí expert. Vysvětluje, že je součástí souhvězdí Vodnáře a jde o tzv. ultrachladného trpaslíka. Pod tímto termínem se skrývají ta nejchladnější tělesa, která ještě spadají do kategorie hvězd, uvádí ředitel planetária. Doplňuje, že celý systém se nachází 39 světlených let od Země.

"To znamená, že (Trappist-1) má potenciál fúzovat tisíckrát déle než naše Slunce," deklaruje Rodgers s tím, že lidstvo tedy nalezlo planety v obyvatelné zóně, které obíhají hvězdu, jíž zbývá miliarda let života. "To znamená, že potenciál pro evoluci je nekonečný," soudí odborník.  

Inteligentní život je nepravděpodobný

Navzdory těmto možnostem je Rodgers opatrný ohledně možnosti, že se na objevených planetách ve skutečnosti nachází voda či dokonce život. "Obyvatelný znamená pouze to, že teplota je příhodná pro tekutou vodu. Nevíme, jestli tam je voda či další podmínky potřebné pro život," doplňuje ředitel.   

Ještě skeptičtější je odborník ohledně možného výskytu inteligentních forem života v soustavě Trappist-1. Připomíná, že poté, co vědci loni u hvězdy objevili první tři planety, astronomové na oblast zaměřili své teleskopy, přičemž odtamtud nezachytili žádná abnormální data, tudíž není pravděpodobné, že by se na planetách nacházel inteligentní život.  

Bez ohledu na to Rodgers tvrdí, že nastala velmi vzrušující chvíle pro vesmírné nadšence a jak se astronomické přístroje stávají stále vyspělejšími, vědci budou objevovat nové věci, které změní dosavadní lidské chápání okolního vesmíru.   

"Víme, že patnáct procent hvězd v naší galaxii je stejného typu jako Trappist-1," pokračuje odborník. Vysvětluje, že to dohromady znamená 45 miliard dlouhověkých hvězdných systémů, v nichž se může vyskytovat více kamenných, obyvatelných planet.

Takový objev mění mantinely pro uvažování o tom, kde bychom měli hledat život, domnívá se Rodgers. "Pokud jsou soustavy jako Trappist-1 běžné, zvyšuje to počet obyvatelných míst nacházejících se v naší galaxii a zvyšuje naděje, že může existovat život mimo Zemi," uzavírá expert.

Témata:  vesmir vědci mimozemšťané / UFO

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.