Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Násilí vůči muslimských Rohingům se neprokázalo, tvrdí barmský generál

Barmské hlavní město Neipyijto
Barmské hlavní město Neipyijto
Foto: Reprofoto YouTube

Rangún - Barmská armáda je pod mezinárodním tlakem kvůli údajnému násilí vůči muslimskému menšinovému etniku Rohingů, oficiální vyšetřování ale podle velení ozbrojených sil nedokázalo pravdivost většiny obvinění.

Náčelník generálního štábu barmských ozbrojených sil generálporučík Mjat Tun Ú prohlásil, že rostoucí populace Rohingů v Arakanském státě, ležícím na západě země, spolu se zvyšujícím se počtem náboženských vůdců a mešit vyvracejí obecná obvinění z genocidy a náboženských perzekucí.

Vláda zakázala přístup nezávislým médiím do oblastí obývaných v Arakanském státě Rohingy. Obhájci lidských práv tvrdí, že satelitní snímky potvrzují obvinění z rozsáhlého pálení domů v regionu vojáky, což však vláda dříve připisovala povstalcům.

Zprávy o těchto násilnostech se začaly objevovat loni v říjnu, kdy barmské ozbrojené síly zahájily tažení v Arakanském státě v reakci na přepadení policejního stanoviště u hranice s Bangladéšem, při němž útočníci zabili nejméně devět policistů. Od prosince před touto operací utekly do Bangladéše desítky tisíc lidí.

Uprchlíci podle médií popisovali násilí, jehož se příslušníci barmských ozbrojených sil dopouštějí - hromadné znásilňování, vraždění a mučení.

Témata:  Barma muslimové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 14:27

Velký comeback Evy Herzigové. Tohle rovných 30 let nedělala

Eva Herzigová o sobě nedává vědět tolik jako v minulosti, ale na modelingovém poli je stále aktivní. Partneři slavné společnosti Pirelli se o tom přesvědčí už za pár měsíců. A těšit se mohou i na další slavné ženy. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.