Mají se nejvyspělejší státy světa začít bát? Peking se vrhl na testování nových technologií

Nejvyšší čínští představitelé přikládají vývoji umělé inteligence vysokou prioritu. Výzkum umělé inteligence je sponzorován dlouhodobými národními a technologickými plány, např. Programem 863. S umělou inteligencí počítá i 13. pětiletý plán pro roky 2016-2020 v rámci podpory pro národní vědu a inovativní technologie. Ministerstvo pro vědu a technologie vytváří harmonogram pro vývoj umělé inteligence do roku 2030. Čínská technická akademie realizuje výzkumný projekt „Umělá inteligence 2.0”. Intenzivní podpora a financování Číně pravděpodobně umožní rychle pokročit s vývojem umělé inteligence, soudí Elsa Kaniaová ve svém článku pro časopis The National Interest.

Čínský zájem o umělou inteligenci musí být chápán v kontextu národní strategie prolínání civilních a vojenských technologií, jež dosáhla svého vrcholu za současného prezidenta Xi Jinpinga. V Číně totiž neexistuje jasná hranice mezi civilním a vojenským výzkumem. Typickým příkladem takového prolínání je Li Deyi, ředitel civilní Čínské asociace pro umělou inteligenci, který je zároveň generálmajorem Čínské lidově-osvobozenecké armády (ČLOA).

Inteligentní lodě Jinghai

Jak se může čínský vývoj umělé inteligence promítnout do schopností čínských ozbrojených složek? V současnosti ČLOA experimentuje s inteligentními bezpilotními systémy a vyhodnocuje jejich využitelnost v době míru a v průběhu válečných střetnutí. Testované inteligentní bezposádkové lodě Jinghai se například mohou autonomně pohybovat a vyhýbat se překážkám. Peking je může vysílat na průzkumné mise a posílit jimi své síly v Jihočínském moři.

V roce 2016 na Mezinárodním leteckém veletrhu v Zhuhaii Čína představila novinku, malé bezpilotní letouny. Jedna ze zbrojařských firem ve spolupráci s Univerzitou Tsinghua ukázala přítomným formaci asi 70 zařízení, jež ve vzduchu operovala autonomně. ČLOA by je mohla v budoucnosti využít jako asymetrický prostředek pro útok na nákladné zbraňové systémy protivníka, např. letadlové lodě.

Čínské pokroky v oblasti umělé inteligence představují strategické riziko pro další světové mocnosti. Nezpochybnitelná počáteční výhoda USA v technologickém pokroku se pomalu ztrácí kvůli nejasné definici budoucích výzkumných programů. Celosvětové rozšiřování nejnovější techniky ztěžuje kontrolu jejího využití. Dramatický vývoj se dnes odehrává v soukromém sektoru, na což se Peking připravuje jeho propojováním s armádou a univerzitami.

Čína má potenciál soupeřit či dokonce předběhnout nejvyspělejší státy světa ve vývoji umělé inteligence. Nové objevy mohou znásobit schopnosti ČLOA a podpořit čínské regionální a globální ambice.

Témata:  Čína,  Čínská lidová osvobozenecká armáda