reklama

Deník varuje, že podle údajů zveřejněných v pondělí Bundestagem celkem 556,499 přistěhovalců přišlo o nárok zůstat v Německu. Čtyři z pěti těchto migrantů v zemi žijí déle než šest let, což jim dává zvláštní práva, a to navzdory rostoucímu tlaku na tvrdší vyhošťovací politiku, který se objevil jako reakce na příliv více než milionu žadatelů o azyl od ledna 2015.

Asi polovina z nich oficiálně nemá státní příslušnosti, je ve špatném zdravotním stavu, nebo by nebyla přijata zpět do své domovské země, což jim zajišťuje právo pobytu na dobu neurčitou. Jiní prostě zůstali nelegálně, nebo tvrdili, že nemají doklady totožnosti, vysvětluje deník.

Hans-Peter Friedrich, poslanec bavorské CSU, sesterské strany CDU Angely Merkelové, řekl, že němečtí lidé ztratili důvěru ve vládu, protože tak velký počet žadatelů o azyl je stále může „tancovat po celém státě".

Šéf federální policejní odborové organizace Rainer Wendt varoval, že v zemi existuje cosi jako průmysl snažící se bojovat proti deportacím a že musí být ihned ukončen.

Z půl milionu neúspěšných žadatelů o azyl jich 77000 pochází z Turecka, 68000 z Kosova, 50000 ze Srbska a 33000 z Afghánistánu. „To, že mají odmítnutí žadatelé o azyl povoleno tancovat po celém státě, ničí důvěru občanů ve schopnost státu jednat," varoval Friedrich, který dříve působil jako ministr vnitra.

Média už v únoru zveřejnila statistiky, které ukazovaly, že přibližně 99 procent migrantů, kterým byl udělen azyl v Německu, mohlo v zemi zůstat natrvalo. Deník Die Welt zjistili, že ačkoliv se azyl podle Ženevské úmluvy uděluje na dobu tří let, téměř všichni němečtí přistěhovalci, kterým byl azyl dán, smí zůstat neomezeně dlouho.