Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co stálo za Stalinovou krutostí? Zřejmě mozková choroba

Josif Stalin
Josif Stalin
Foto: INT

HISTORIE - Sovětský vůdce Josif Stalin plakal a trpěl kornatěním cév v mozku, což mohlo ovlivnit jeho rozhodování. Vyplývá to ze zápisků Stalinovy pravé ruky Lavrentije Beriji a z deníků Alexandra Mjasnikova, jednoho z lékařů povolaných k diktátorově smrtelné posteli, píše deník The Independent.

Úryvky zápisků vykonavatele stalinských čistek Beriji zveřejnil ruský deník Komsomoľskaja pravda. Jejich začátek je datován létem 1938, kdy se Berija na Stalinův návrh přestěhoval z Gruzie do Moskvy. V poznámce z 29. července 1938 popisuje Stalina jako "složitého člověka" a poznamenává, že vůdce "to s represemi přehnal".

Berija napsal, že poprvé viděl slzy ve Stalinových očích 23. září 1942. Vyprávěl mu tehdy, jak bojují lidé u Stalingradu.

V poznámce z 10. května 1945 znovu popisuje, jak Stalin plakal, tentokrát dojatý koncem války. "Další večer u Koby (jedna ze dvou nejslavnějších přezdívek Josifa Vissarionoviče Stalina). A opět se Koba sám sobě nepodobal. Byl ještě dojatější a dokonce si setřel slzu. Také sám sebe nepoznávám," uvádí Berija.

Fragmenty Mjasnikovových zápisků zveřejnil list Moskovskij komsomolec. Tento lékař patřil do skupiny odborníků, kteří trávili v blízkosti sovětského vůdce poslední dny jeho života. Jeho rukopisy zabavily tajné služby v roce 1965 a teprve nedávno se vrátily do rukou jeho vnuka. Mjasnikov nechyběl ani na pitvě Stalinova těla, pří níž lékaři zjistili, že měl aterosklerózu mozkových tepen. Lékař v osobních poznámkách uvedl, že toto onemocnění mohlo ovlivnit diktátorovo rozhodování, umocnit jeho krutost a podezřívavost.

Stalin kvůli němu mohl ztratit schopnost adekvátně posuzovat lidi i události a tento stav mohl vyhrotit jeho tvrdohlavost. "Stát řídil v podstatě nemocný člověk. Svou nemoc tajil, medicíně se vyhýbal, bál se, co by odhalila."

Témata:  Josif Stalin

Aktuálně se děje

23. září 2026 16:00

Dálničním známkám zůstanou letošní ceny, rozhodli poslanci

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.