Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko chce zvyšovat výdaje na obranu rychleji, 2 procenta HDP by mohla dávat už v roce 2024

Maďarská armáda, ilustrační foto
Maďarská armáda, ilustrační foto
Foto: Hungarian Government

Budapešť - Maďarsko chce rychleji zvyšovat výdaje na obranu. Cíle dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak požaduje NATO, měla země dosáhnout v roce 2026. Nakonec to patrně bude o dva roky dříve.

"Přijali jsme rozhodnutí zvyšovat naše obranné výdaje o 0,1 procenta. Máme také plán, jak bychom to mohli urychlit, abychom dosáhli výdajů na úrovni dvou procent HDP v roce 2024, pokud to bude třeba," řekl dnes maďarský ministr obrany István Simicskó. Letos země vynaloží na obranu 350 miliard forintů (asi 31 miliard Kč), tedy zhruba jedno procento HDP.

Členské státy NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu dohodly, že do deseti let zvýší obranné výdaje na dvě procenta HDP. Tento požadavek zatím podle předběžných čísel za rok 2016 plní kromě Spojených států (3,36 procenta HDP) jen Británie (2,17), Polsko (2,01), Estonsko (2,18) a Řecko (2,36 procent HDP).

Česko nyní dává na obranu asi 1,1 procenta HDP. Ministr obrany Martin Stropnický v únoru řekl, že postupné zvýšení na dvě procenta HDP do roku 2025 je reálné. Odhad pro letošní rok je 1,04 procenta HDP.

Témata:  maďarská armáda Maďarsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

25. července 2025 17:00

25. července 2025 4:00

Předpověď počasí na příští týden. Zásadní změnu nečekejte

I příští týden přinese v Česku příjemné letní teploty. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

OSN (Organizace spojených národů)

Komentář

Ukrajina, Gaza a nově i Kambodža. Mezinárodní společenství selhává, kde může

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo ve vojenský střet, a s ním padl další dílek v mozaice selhání mezinárodních institucí. ASEAN znovu prokázal, že není schopen reagovat ani na krize přímo ve svém jádru. OSN mezitím selhává globálně. Nedokáže přimět Rusko k odpovědnosti za agresi na Ukrajině, ani zastavit humanitární katastrofu v Gaze. Místo diplomatických řešení přichází jen rostoucí chaos. Události v jihovýchodní Asii nejsou výjimkou, nýbrž jen dalším důkazem, že současný mezinárodní řád bez radikální reformy ztratí smysl i důvěru.