Byl Hitler homosexuál? Před 80 lety začal nacistický hon ve vlastních řadách

Noc dlouhých nožů patřila ke klíčovým událostem období konsolidace nacistického režimu v Německu. Skutečnou příčinou čistky, která je známá i pod dobovým názvem Röhmův puč, byl mocenský boj mezi vůdci SA a vedením armády o kontrolu nad německými ozbrojenými silami.

Organizace Sturmabteilung sehrála důležitou úlohu při nástupu nacistů k moci. Skupiny mladých mužů oblečených do hnědých uniforem využívala Hitlerova Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) k fyzickým útokům vůči svým politickým konkurentům. Zvláštní postavení těchto úderných jednotek podtrhovala skutečnost, že velitel štábu SA Ernst Röhm patřil k nejbližším spolupracovníkům Adolfa Hitlera.

Poté co byl Hitler v lednu 1933 jmenován říšským kancléřem, staly se pro něj pouliční násilnosti páchané členy SA přítěží. Narušování veřejného pořádku, stejně jako Röhmovy radikální politické požadavky, komplikovalo Hitlerovu snahu o stabilizaci moci. Hlavním důvodem k zásahu vůči špičkám SA byly ale jejich mocenské ambice.

Organizace, která v roce 1934 čítala kolem tří milionů členů, byla v očích odpůrců SA zárodkem nových ozbrojených sil, jež by mohly nahradit stávající německou armádu.

Vůdce zpočátku váhal; Röhm byl jeho věrným souputníkem na cestě k moci, nadto veřejně známým a u členů SA respektovaným. Na straně druhé Röhmovy ambice a neochota podřídit se vytvářely stále větší tlak na jeho pacifikaci, a to nejen ze strany armády. V rozhodnutí zasáhnout proti Röhmovi Hitlera utvrzovali i jeho nejbližší spolupracovníci - Heinrich Himmler, Hermann Göring a Joseph Goebbels.

Právě obvinění z plánování státního převratu se stalo bezprostřední záminkou k násilné čistce, kterou v noci 30. června 1934 začali provádět příslušníci konkurenční organizace SS. Tři dny trvající vlna zatýkání a poprav se dotkla nejenom vrcholných představitelů SA, ale i řady dalších osob.

Čistku nepřežil ani Röhm, který byl nejprve zatčen a posléze ve vězení bez soudu zastřelen. Pro Röhma si dokonce přijel osobně Hitler. Údaje o celkovém počtu obětí noci dlouhých nožů se různí. Nejčastěji se uvádí 85 mrtvých, podle některých zdrojů mohlo zemřít až několik set osob.

Byl Hitler gay?

Ernst Rohm byl homosexuál. To bylo o něm známo už dávno. Hitler to pouze po nějakou dobu toleroval. Je známo, že "prohřešky" svých spolustraníků vždy omlouval. Teď však využil Röhmovy homosexuality k politickému "vysvětlení" zákroku proti němu. Röhm byl nebezpečný i tím, že prý jako jeden z mála věděl o vůdcově pohlavní orientaci.

Nebylo tajemstvím, že se rád obklopoval mladými důstojníky SA, se kterými udržoval intimní styky a také nebylo tajemstvím, že homosexuály v SA protežoval, například: Karla Ernsta – bývalého vyhazovače v nočním gay klubu, nebo Edmunda Heinese. Je paradoxem, že navenek vystupovala NSDAP proti homosexuálům a později je nacistický režim pronásledoval. Nebylo to však v Německu nic nového, od roku 1871 byla podle paragrafu 175 trestního zákoníku homosexualita trestná.

"Hitler byl homosexuál," tvrdí Lothar Machtan, který je profesorem historie na univerzitě v Brémách. K výsledku dospěl mnohaletým výzkumem a shrnul ho v publikaci Hitlerovo tajemství, dvojí život diktátora. Bez pochyb měl v životě víc těsných přátelství s muži než s ženami. Sice se několikrát o vztahy se ženami pokoušel, ale nevedly k naplnění, prohlašuje Machtan. 

Už jako 20letý žil Hitler v roce 1908 ve Vídni v jedné místnosti asi čtyři měsíce se stejně starým Augustem Kubizekem a nosili třeba i stejné věci. "Lidé nás tehdy museli považovat za bratry a my jsme to také chtěli," napsal Kubizek později.

Ve 20. letech žil Hitler ve "fašistické kultuře mužských svazků, k jejímž pilířům patřila ideologicky nabitá mužská erotika a sexualita". V tomto prostředí se budoucí diktátor spřátelil s řadou mužů, včetně svého pozdějšího zástupce Rudolfa Hesse. "Můj Rudi, můj Hesíčku," oslovoval ho a Hess se později přiznal k náklonnosti k Hitlerovi: "Miluji ho."

Za důvod, proč se sice o Hitlerově sexuální orientaci spekulovalo, ale zůstala tajemstvím, považuje historik i fakt, že se "vůdcův" soukromý život považoval za irelevantní pro jeho činy. Hitler také dost úspěšně soukromí kamufloval. Machtan zároveň odmítá domněnky, že by holocaust přímo souvisel s Hitlerovou sexualitou. Na druhé straně však vztah k mužům mohl ve Vídni negativně ovlivňovat jeho postoj k Židům.

Témata:  Adolf Hitler,  historie