Praha – Europoslankyně KSČM Kateřina Konečná poskytla rozhovor švýcarským médiím, jeho znění v překladu zveřejnila na svých stránkách. V něm se mimo jiné vyjádřila k uprchlické krizi i k tomu, jak komunismus ovlivnil postoj nejen Česka k migraci.
Podle Konečné patří mezi hlavní příčiny uprchlické krize „nezodpovědná vojenská politika některých zemí NATO" spolu s kombinací problémů s poválečnou rekonstrukcí v zemích Blízkého Východu a v severní Africe.
„Uprchlíci z Afriky jdou dnes přes Libyi, která by je ještě před několika lety do Evropy nepustila. Po pádu Muammara Kaddáfího po intervenci ze strany zejména USA, Velké Británie a Francie je ale země v dezolátním stavu a z překupnictví se stal výnosný obchod pro místní kriminálníky. A co se stalo se svrženými generály Saddáma Husajna? Podílejí se na chodu a vojenských úspěších Islámského státu v Sýrii, ze které je proud uprchlíků nejsilnější. Příčiny jsou jasné a viníci taky," přiznává politička.
Za velmi pravděpodobné také považuje to, že německá kancléřka Angela Merkelová svou vstřícnou politikou škodí Sýrii, protože ji zbavuje pracovních sil. „Osobně bych proto preferovala, aby Syřané byli v uprchlických táborech pod správou OSN v Turecku, odkud by se pak mohli co nejdříve vrátit do své zničené země a začít s rekonstrukcí. Namísto Sýrie nemůže být na mapě prázdno. Syřané v Německu do své země sice mohou posílat peníze, ale nejdůležitější bude stavět a pomáhat vyzdvihnout zemi z popela," říká komunistka.
Na rozdíl od jiných levicových stran nejsou čeští komunisté k otázce migrace příliš vstřícní. Podle Konečné to může být dáno také tím, že státy východní Evropy mají tendenci myslet především na vlastní, či evropské, občany, zatímco západní mají sklon k silnému internacionalismu. „ Nevidím na tom zas tak mnoho špatného, ale naše pozice je prostě jiná. Nejsme jednoduše schopni a ochotni zastřít fakt, že český zaměstnanec je nám blíže," vysvětluje.
Novinář se na závěr Konečné také ptal, zda vy byla situace jiná, kdyby Československo nežilo 41 let pod komunizmem. Zajímalo ho, zda by i v Česku byla ghetta jako ve Švédsku, Francii nebo Belgii. „Myslím, že tento problém s minulým státním zřízením vůbec nesouvisí. Jedná se tady o problém integrace. Vezměme si například Francii a Belgie. Bývalé koloniální mocnosti (zejména tedy Francie), které v druhé polovině 20. století často přijímaly pracovníky z bývalých kolonií, se ukázaly jako zcela neschopné provést integraci těchto jedinců," myslí si.
Státy se pak podle ní k těmto lidem chovali přezíravě, opovržlivě a sami je do těchto ghett postupně nahnali. „A jakmile se do ghetta narodíte, máte jen mizivou šanci na změnu. Frankofonní národy se snaží z cizinců udělat Francouze, tedy chtějí po nich, aby zcela odhodili vlastní kulturní zázemí, ale na druhou stranu je jako Francouze (zejména pokud pochází z Afriky, Blízkého Východu apod.) odmítají uznat – a to rozjíždí spirálu, která končí třeba i teroristickými útoky," dodala politička.
Témata: uprchlíci, ghetto, Kateřina Konečná
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01