Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turečtí občané v Německu mohou hlasovat v referendu o ústavě, většina podporuje Erdogana

Turecko
Turecko
Foto: Pixabay

Berlín - 16. dubna se v Turecku uskuteční referendum o změně ústavy, která v zemi zavádí prezidentský systém, čímž dojde k ještě většímu posílení moci současné hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana. Již ode dneška ale může hlasovat také 1,4 milionu oprávněných tureckých voličů v Německu. Místnosti budou otevřené do 9. dubna.

Mobilizovat voliče ve prospěch ústavních změn chtělo ve spolkové republice několik tureckých ministrů, řada měst ale jejich vystoupení zrušila. Ankara posléze metody Berlína přirovnala k těm nacistickým, což v Německu vzbudilo odpor.

Na větší odpor, než se čekalo, zatím podle průzkumů narážely také ústavní změny v Turecku, což byl podle pozorovatelů jeden z důvodů, proč se režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana snažil vyhrotit spory s Německem a Nizozemskem.

Erdogan se mezi tureckými občany ve spolkové republice, kterých je celkem asi 1,7 milionu, obecně těší velké podpoře. V parlamentních volbách z listopadu 2015 jeho AKP v Německu získala téměř 60 procent hlasů, v samotném Turecku dostala o deset procentních bodů méně.

Do referenda se turečtí občané ve spolkové republice mohou zapojit od dnešního rána. Hlasovací místnosti jsou na 13 místech, většinou tureckých generálních konzulátech, otevřené denně od 9:00 do 21:00 hodin.

V Německu mohou turečtí občané hlasovat například v Berlíně, Mnichově, Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu nebo Dortmundu. Odevzdat svůj hlas mohou v těchto dnech také Turci žijící ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, Belgii nebo Dánsku.

Témata:  Německo referendum Turecko Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

15. dubna 2026 20:43

Letošní StarDance bude tou poslední? Změna financování ČT může pohřbít i další populární soutěž

Návrh ministra Oty Klempíře na zásadní změnu ve financování České televize a Českého rozhlasu vyvolal vlnu diskusí mezi odborníky i veřejností. Koalice totiž v úterý představila plán na úplné zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu. Tento krok by pro obě instituce znamenal nejen ztrátu finanční autonomie, ale také citelný zásah do jejich celkových rozpočtů, které by se podle nového modelu měly výrazně ztenčit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Péter Magyar (TISZA)

Komentář

Přivede Magyar Maďarsko do eurozóny? Trhy naznačují odpověď

Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.