Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo chce zabránit dalším útokům? Spustilo nový systém na odhalování radikálů

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Berlín - Německé bezpečnostní složky chtějí zabránit opakování útoků jako byl ten předvánoční v Berlíně a začaly používat nový systém, který jim má pomoci mezi muslimskými radikály najít ty skutečně nebezpečné.

Spolkový kriminální úřad nyní registruje 616 muslimských extremistů, kteří mohou představovat nebezpečí. Zhruba polovina z nich je v zahraničí a polovina v Německu. Kolem 100 radikálů je toho času ve vazbě.

Na svobodě se tak asi 200 extremistů, kteří by mohli spáchat teroristický útok. Sledovat nepřetržitě všechny z nich je ale prakticky nemožné, a proto je nutné odlišit ty nejnebezpečnější.

Spolkový kriminální úřad proto ve spolupráci s psychology na univerzitě v jihoněmecké Kostnici vyvinul systém nazvaný Radar-iTE. Na rozdíl od současných a - jak se ukázalo - ne vždy spolehlivých metod, nevychází tento systém z toho, jak moc jsou sledované osoby věřící, nebo jaký mají světonázor, ale hlavně z toho, jak se skutečně chovají.

Systém nabízí standardizované otázky týkající se života a chování sledovaných. Některé z nich podle magazínu Spiegel zní takto: Už byla daná osoba trestaná? Jaký má postoj k násilí? Má vojenské zkušenosti? Má přístup ke zbraním? Jak vychází s úřady? Nakolik je zapojená do společnosti mimo islamistickou scénu?

Na základě analýzy odpovědí pak systém radikály rozdělí do tří skupin, podle toho, zda představují vysoké, výrazné nebo mírné riziko.

Témata:  Německo muslimové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.