Svrhnout Asada? I Amerika má krev na rukou, varuje historik

Slova, která vstoupí do dějin

Za pár let, až se otevřou dveře knihovny a muzea prezidenta Trumpa, by měla být výše zmíněná slova v popředí, soudí historik. Doplňuje, že Trump sice výrok pronesl v souvislosti s akcemi Vladimira Putina, ale dá se použít i na jiná zvěrstva, přičemž v sobě nese značnou moudrost, ačkoliv pochází z toho nejméně pravděpodobného zdroje.    

Většina Američanů podle Baceviche nevidí Trumpa jako studnici hlubokých pravd. „Dokonce předtím, než formálně vstoupil do politiky, si získal oprávněnou reputaci vulgárního provokatéra. I nyní je hodně slov, které říká či tweetuje, holý nesmysl,“ nebere si servítky expert. Uvádí, že pokud má hovořit bez přípravy, je prezident většinou mimo, pravidelně a zřejmě záměrně si protiřečí a i George W. Bush se ve srovnání s ním jeví jako velký myslitel.

Trumpova otevřené přiznání, že Amerika není zcela nevinná, však může mít potenciálně velký dopad na politiku USA, jelikož prezident je ostatně vrchní velitel s pravomocí rozhodnout o nasazení vojenské síly Spojených států, konstatuje odborník. Argument, že využití síly v mezinárodní politice znamená jasné provinění, je podle něj známý, jelikož i morálně ospravedlnitelné akce, jako například osvobozování Evropy od nacismu, zahrnují problematické aspekty.

„Jen zřídka, pokud někdy, to úřadující prezident řekl tak otevřeně,“ pokračuje Bacevich. Poukazuje, že ani Franklin Roosevelt se neomluvil za strategické bombardování německých měst během druhé světové války a pokud měl nějaké výčitky ohledně smrti desítek tisíc civilistů, nechával si je pro sebe, stejně jako jeho nástupci. To se nyní změnilo, deklaruje historik s tím, že Trump, jak je u něj zvykem, se opovážil říct nahlas to, co jiní přejdou mlčky: Amerika, je ve skutečnosti všechno, jen ne nevinná.

Spojené státy dnes odsuzují záměrné zabíjení civilistů ve válce, avšak v minulosti jich zabily mnohem více než Asad, deklaruje akademik. Za možný důvod tohoto posunu v oficiálním myšlení považuje nárůst váhy morálních hledisek ve stále osvícenější éře; za alternativu pak označuje výhodnost zdůrazňování nedotknutelnosti civilistů zemí, která si za ohromné náklady pořídila úchvatný arzenál přesných zbraní.   

„Jelikož dokážeme lépe mířit, chceme tuto výhodu zužitkovat. Takže jako bývalí vykonavatelé kobercového bombardování nyní káráme každého, kdo si dovolí shazovat barelové bomby z vrtulníků,“ píše odborník. Vysvětluje, že jak se změnilo Amerikou preferované vedení války, měnily se i normy, jichž se američtí politici formálně drží, byť tento proces sám o sobě není až tak nevinný.

Víza, ne bomby

Každý člověk, který to s morálkou myslí vážně, si v souvislosti s nesrovnalostí mezi nedávnými prohlášeními a skutečnými činy USA položí otázku, zda by Spojené státy neměly předložit důkaz o Asadově opětovném použití chemických zbraní proti vlastnímu lidu, deklaruje Bacevich. Sám se ptá, co je povinností pro „ne zcela nevinnou zemi“. Tím, že připsal toto zvěrstvo „slabosti a nerozhodnosti“ svého předchůdce, Trump naznačuje, že Amerika má jistou povinnost, byť doposud neprojevoval tendenci podle toho jednat, podotýká expert.    

Vinit Obamu je podle historika čistě politická výmluva. „Existoval snad lepší postup, morální a efektivní zároveň?“ táže se odborník. Deklaruje, že Asad je pochopitelně zvláště odsouzeníhodný despota, jakým byl irácký Saddám Husajn. Avšak i pokud vezmeme vážně morální argumenty pro svržení Husajna, nasazení síly k tomuto účelu skončilo obří katastrofou a náklady silně předčily přínos, tvrdí Bacevich. Připomíná, že i dnes Iráčané platí velkou cenu za pošetilost a aroganci Bushovy administrativy a stejnou katastrofou skončilo i svržení dalšího odsouzeníhodného despoty, Muammara Kaddáfího v Libyi, které jde na vrub Obamovy administrativy.  

„Morálně i strategicky, nasazení násilí jako protilátky vůči arabské represi se ukázalo jako chyba. Tudíž, každý, kdo navrhuje, aby do toho Spojené státy šly znovu, tentokrát proti Asadovi, by měl dlouho a tvrdě přemýšlet,“ nabádá expert. Tvrdí, že na Blízkém východě není nutná další válka, jelikož tento přístup zkrátka nefunguje, a lepší by bylo pokusit se o německý model.

Pokud srovnáme přístup USA z Rooseveltových dob s Hitlerovým Německem, jako vítěz jasně vyjdou Spojené státy, na rozdíl od srovnání současné americké politiky s chováním německé kancléřky Angely Merkelové, konstatuje historik. Připomíná, že německá odpověď na utrpení Syřanů v děsivé občanské válce byla zcela jednoduchá – poskytnutí azylu utečencům. Německo tím podle akademika zachránilo doslova stovky tisíc životů a Spojené státy mohly učinit to samé, pokud by chtěly.

„Syřané potřebují nikoliv více bomb, ale více víz,“ píše Bacevich. To je podle něj způsob jak se USA mohou vypořádat se svou ne zcela nevinnou minulostí. 

Témata:  USA,  Donald Trump,  Sýrie,  Bašár Asad