Jak dlouho bude Evropa trpět teroristy mezi migranty?

V srpnu 2016 Alžířan Cháled Babúri v Charleroi ve Francii mačetou napadl dvě policistky. Jedna utrpěla vážné zranění v obličeji, druhá vyvázla s lehkým zraněním. Útočník, kterého postřelil další příslušník policie, po převozu do nemocnice zemřel

Brzy se ukázalo, že muž žil ve Francii nelegálně a měl být vyhoštěn. Úřady mu dvakrát nařídily opustit zemi, ani jednou ale výzvu neuposlechl. Belgické úřady argumentovaly tím, že se jim nepodařilo vyjednat s Alžírskem dohodu o vracení nelegálních přistěhovalců. Severoafrická země odmítá přijímat ty, kdo se nevrátí dobrovolně.

Pro policii nebyl Babúri neznámou postavou, byl zadržen s hašišem a s dalšími drogami a dostal pokutu, protože jezdil autobusem na jízdenku svého bratra. Žádné informace o jeho spojení s teroristy ale policisté neměli.

Tunisan Anis Amri (24) před Vánocemi zabil polského řidiče, ukradl mu kamion a najel s ním do davu na vánočním trhu v Berlíně. Zabil 12 lidí, včetně jedné Češky. Dalších asi 50 osob utrpělo zranění. Z vlasti odešel Amri v době arabského jara, když mu bylo 17 let. V Evropě různě používal falešnou totožnost. Nejprve pobýval v Itálii, kde ho uvěznili za to, že vypálil školu.

Němci považovali Amriho za nebezpečného, v červenci 2016 proto rozhodli o jeho vyhoštění s tím, že měl být deportován ještě v roce 2016 a byl umístěn do vyhošťovací vazby v jihoněmeckém Ravensburgu. K deportaci bylo však třeba mít platného pasu. Němci proto požádali Tunisany, aby doklady poslali a Amriho mezitím propustili. Pas přišel dva dny po útoku.

Ukázalo se také, že tajné služby hledaného od března déle než půl roku sledovaly na základě tipu, že shání automatické zbraně pro teroristy. Policii neuniklo ani to, že navázal kontakt s teroristickým Islámským státem a že chtěl vyrobit bomby.

V polovině února přidaly úřady Tunisana na seznam nebezpečných osob. Upozornění na něj dostaly od marocké tajné služby, která vyhodnotila obsah jeho mobilu. Tehdy se ukázalo, že se Amri spojil se členy Islámského státu a nabízel se zřejmě jako sebevražedný atentátník. Na islamistickém webu také hledal návod na výrobu bomb.

V červenci 2016 se o Amrim jednalo během dvoudenního zasedání protiteroristického střediska GTAZ. Tehdy se zvažovala možnost jeho okamžité deportace, k níž ale Německo nakonec nepřistoupilo.

Ve Švédsku minulý týden útočil Uzbek Rachmat Akilov (39), který se k činu podle médií už přiznal. Útočník řídil kamion, s nímž vjel do davu lidí na nákupní třídě Drottninggatan v centru hlavního města a poté prorazil průčelí luxusního obchodního domu Åhléns. O život při tomto útoku přišli dva Švédové, Belgičan a Brit. Dalších 15 osob utrpělo zranění.

Tento muž v roce 2014 požádal o povolení k pobytu, úřady ale jeho žádost zamítly. Proto měl Švédsko opustit, což neučinil, a policie po něm proto pátrala.

Společný jmenovatel? Neúspěšná deportace

Všechny tyto tři příběhy mají jedno společné – útočníci měli být podle dostupných informací už dávno deportováni, protože v Evropě žili nelegálně. Ani v jednom případě se tak nestalo. Je tak pravděpodobné, že k těmto útokům vůbec nemuselo dojít.

Právě Švédsko k migrantům zaujalo zřejmě nejotevřenější postoj. Uprchlíkům přicházejícím ze Sýrie nabídlo nejen ochranu, ale i povolení k trvalému pobytu. Stalo se tak ještě před příchodem největší migrační vlny. Později země udělovala pobyt na tři roky. Migranti z jiných zemí dostávají pouze doplňkovou ochranu a povolení k pobytu na 13 měsíců.

Ačkoliv se o německé kancléřce Angele Merkelové říká, že „pozvala uprchlíky“ a často bývá označována za „Mutti Merkel“, trvalý pobyt nikdy Německo nenabízelo. Žadatel o azyl ze Sýrie má v Německu nárok na povolení k pobytu maximálně na tři roky. Většina z příchozích Syřanů dostává pouze doplňkovou ochranu, takže si například nemohou do země přivézt své rodinné příslušníky.

V reakci na útoky země mění zákony. Není už ale pozdě?

Po útoku ve Stockholmu volají tamní politici o důslednějších deportací odmítnutých žadatelů o azyl. „Jestliže informace, které o tomto muži máme, jsou pravdivé, pak musíme požadovat, aby za to někdo nesl odpovědnost. Především někdo z vlády," reagoval po útoku šéf populistické strany Švédští demokraté Jimmie Åkesson. Ještě před ním se podle agentury DPA pro důslednost při vypovídání nežádoucích cizinců už vyslovil premiér Stefan Löfven. Jeho kabinet chce zajistit, aby tito lidé byli skutečně ze země odsunuti.

Švédský list Aftonbladet informoval, že na seznamu policie je v současné době na 12.000 osob, které jsou ve Švédsku hledány ze stejného důvodu, jako byl Akilov. Švédský migrační úřad přitom předpokládá, že se v příštích letech jejich počet prudce zvýší, a to vzhledem k tomu, že od roku 2015 se počet žádostí o udělení azylu výrazně zvyšuje.

Kroky umožňující rychlejší deportace postupně přijímá také Německo. V zemi bylo na konci loňského roku více než 207.000 migrantů, kteří by se měli vrátit do země původu. Zhruba tři čtvrtiny z nich dostaly od německých úřadů odklad, takže nemusí vycestovat okamžitě.

Podle nového zákona má být jednodušší vzít do vazby před vyhoštěním cizince, kteří mohou pro Německo představovat nebezpečí. Ty, u nichž je vážný zájem na deportaci, bude také možné sledovat pomocí elektronických náramků. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) navíc získá pravomoc kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků, aby mohl ověřit jejich identitu. Nová opatření počítají také s tím, že migrantům, kteří lhali o své identitě, bude možné nařídit pobyt na určitém místě nebo v určité oblasti.

Německo od ledna deportovalo deset lidí, které bezpečnostní úřady označily jako hrozbu. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters s tím, že deportace jsou součástí razantnějšího postupu Německa po loňském teroristickém útoku na adventní trh v Berlíně.

Nezůstanou změny jen na papíře?

Německo také rozhodlo o vyhoštění dvou mužů afrického původu, které úřady považují za islámské radikály, ačkoli se oba narodili již ve spolkové republice. Jde vůbec o první takový případ. Předpokládá se, že oba muži opustí Německo do poloviny dubna.

Nová opatření, která mají urychlit azylová řízení, přijala v dubnu také Itálie. Zahrnují mimo jiné omezení počtu odvolání či urychlení deportací odmítnutých žadatelů. Urychlit vyřizování žádostí o azyl, jejichž počet loni a letos rapidně vzrostl s migrační vlnou z Blízkého východu a Afriky, mají i nové soudy. Jde o 26 nových oddělení při stávajících soudech po celé zemi, která se budou specializovat výhradně na imigraci. 

Vypadá to, že po siláckých prohlášení politiků, konečně začíná být změna vidět i v praxi. Je politováníhodné, že muselo dojít k tolika útokům, aby až v reakci na ně státy začaly přijímat potřebná opatření. Otázkou ale je, zda tvrdší normy nezůstanou pouze na papíře, zatímco v reálu se nic nezmění. 

Témata:  terorismus,  Německo,  Švédsko,  teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně ,  Anis Amri,  teroristický útok ve Švédsku ,  Rachmat Akilov,  Cháled Babúri ,  deportace