Rychle se blíží 16. duben, kdy Turci zamíří k hlasovacím urnám, aby rozhodli o nové ústavě, která by zásadně změnila charakter turecké vlády, připomíná vojenský historik a politický analytik Max Boot. Očekává, že změny v referendu projdou, jelikož turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho osobní bezpečnostní složky získali monopol v médiích a tvrdě pracovali na potlačení opoziční kampaně.
Realita nové ústavy
Ve vězení skončilo nejméně 117 opozičních aktivistů za ilegální distribuci politických letáků, poukazuje Boot. Navíc se domnívá, že pokud bude Erdoğan potřebovat, může podvodně zkreslit výsledek hlasování, jak se již v minulosti stalo.
Historik polemizuje s Alanem Makovským, dlouhodobým analytikem dění v Turecku působícím momentálně v think tanku Center for American Progress, který zkoumal návrh nové turecké ústavy a vyzdvihl možnost volit kandidáty napříč stranami. Boot s ohledem na tureckou politickou kulturu považuje tuto eventualitu za nerealistickou, jelikož Turci s velkou pravděpodobností budou volit na základě stranické příslušnosti, nikoliv podle osobností.
"Turecko se změní z parlamentního systému vedeného premiérem a prezidentem, který teoreticky stojí nad politikou, v silný exekutivní systém," konstatuje expert. Připomíná, že post předsedy vlády má zmizet a všechny ministry, stejně jako viceprezidenty má vybírat samotný prezident.
Výběr nebude podléhat žádnému potvrzení - ministři a viceprezidenti nebudou muset čelit žádným otázkám či posuzování, ani schvalovacímu procesu, ačkoliv se na ně má vztahovat stejná imunita jako na samotného prezidenta, poukazuje Boot. Dodává, že ani parlament nebude mít právo vyslýchat tyto představitele kvůli možnému zneužití pravomocí či nelegálním aktivitám poté, co se ujmou svých funkcí ve vedení resortů.
Prezident bude mít právo vydávat zákony formou dekretů, a to ve všech oblastech vyjma lidských práv, uvádí odborník. Doplňuje, že i toto omezení může hlava státu obejít vyhlášením výjimečného stavu, který ostatně v Turecku panuje již devět měsíců.
"Ačkoliv je parlament teoreticky centrem nezávislé zákonodárné moci, ve skutečnosti nemůže prezidentské dekrety přehlasovat, jelikož prezident - coby vůdce své strany - bude moci vybírat, kdo bude do parlamentu kandidovat," vysvětluje analytik. Konstatuje, že ti, kdo budou usilovat o veřejné posty, budou svému vůdci loajální.
Z Evropské unie k Putinovu Rusku
Podle Boota je ještě horší, že prezident má získat pravomoc rozpustit parlament a kdykoliv vypsat nové volby. Jediným kontrolním a vyvažovacím mechanismem bude to, že v takovém případě by se měl znovu volit také prezident, podotýká expert.
Turecký prezident má dle návrhu ústavy vybírat všechny velvyslance a soudce ústavního soudu, aniž by je čekalo slyšení před parlamentem či nějaká jiná forma schválení, pokračuje odborník. Dodává, že hlava státu bude vybírat také polovinu Rady soudců a prokurátorů, přičemž druhou polovinu vybere parlamentní většina. Tato Rada má přitom právo jmenovat a odvolávat všechny soudce a prokurátory v zemi, přičemž může dané právo uplatňovat kdykoliv a bez vysvětlování, varuje Boot.
"Nenechme se mýlit: V neděli Turci potvrdí, zda stojí o vládu jedné strany, ba dokonce jednoho muže," deklaruje historik. Turecko podle něj nikdy nebylo perfektní demokracií, ale nacházelo se většinou na cestě k progresu. Dokonce i po mnoha pučích, kdy se frakční boje zdánlivě vymkly kontrole a hrozilo násilí, se vůdci převratů nikdy nesnažili udržet moc napořád, ale usilovali o návrat Turecka do správných kolejí, tvrdí odborník.
Tentokrát jde podle Boota o jiný případ a Turecko se z kandidáta na členství v Evropské unii stává zemí, která z ohledu politické kultury, práv menšin a svobody médií stále více přejímá za vzor Rusko Vladimira Putina, Venezuelu Huga Cháveze či Irák Saddáma Husajna. "To je tragédie nejen pro Turky, ale také pro okolní svět," uzavírá historik.
Témata: Turecko, Recep Tayyip Erdogan
Související
24. října 2024 15:12
23. října 2024 16:48
27. září 2024 12:03
19. září 2024 11:01
5. září 2024 14:30