Problémy pro Erdogana? Trest smrti v rozděleném Turecku jen tak neprojde

Mnoho Erdoganových příznivců by znovuzavedení hrdelního trestu uvítalo, pro miliony Turků žijících v přístavních městech, kde vzkvétá obchod a turismus, by takové rozhodnutí bylo nepřijatelné. Píše to agentura Reuters. Většina těchto lidí volila v referendu proti rozšíření prezidentových pravomocí.

Pro ústavní změny a s nimi spojené rozšíření prezidentských pravomocí volilo 51,4 procenta voličů, tedy těsná většina. V referendu přitom šlo o nejzásadnější politické změny v novodobých dějinách Turecka. Jeho šance na členství v EU by po znovuzavedení trestu smrti byla mizivá.

"Naší starostí není, co si myslí George, Hans či Helga," řekl Erdogan v pondělí svým příznivcům. "Starejme se o to, co říká Hatice, Ayce, Fatma, Ahmet, Mehmet, Hüseyin a Hasan a také o to, co říká Bůh," dodal.

Evropa ale nebyla jediným zdrojem nesouhlasu s Erdoganovými plány. Obyvatelé Istanbulu, Ankary a Izmiru, tedy největších tureckých měst, v referendu hlasovali proti ústavním změnám. Stejně hlasovali také obyvatelé průmyslových měst, přístavů a turistických míst v 33 provinciích. Tyto regiony totiž dlouho udržují úzké vazby s EU a lidé v nich mají stále větší strach z budoucnosti.

Více než 320 z 500 největších průmyslových firem v Turecku sídlí ve městech, jejichž obyvatelé s ústavními změnami nesouhlasili. V Istanbulu sídlí 181 těchto společností.

Více než 64 procent voličů z Mersinu v referendu ústavní změny odmítlo, což bylo překvapivé. V parlamentních volbách v roce 2015 totiž většina obyvatel města volila Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil Erdogan.

"Lidé v Mersinu obracejí tvář k vnějšímu světu, doma však pozorují jiný příběh," řekl Aşut. Obyvatelé turistických oblastí - například Antalye, kterou loni navštívilo asi šest milionů cizinců - v referendu navrhované ústavní změny také odmítli.

Lidová republikánská strana (CHP), která je hlavní sekulární opozicí, a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se snaží výsledky referenda zrušit. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označili referendum za protiprávní, neboť byly započteny i hlasy v neoznačených obálkách. Erdogan po referendu evropským pozorovatelům vzkázal, že jejich kritika nikam nepovede.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan,  Turecko,  trest smrti