Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Největší francouzské strany neprojdou ve volbách ani přes první kolo

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Paříž - Socialisté a konzervativci. Podobně jako v Anglii, i Francouzi byli v posledních desetiletích zvyklí na dvě nejsilnější strany, které si mezi sebe rozdělí většinu hlasů a pro ostatní nechají jen drobečky. Letošní volba prezidenta však naznačuje, že giganti oslabili. Podle odhadů si mezi sebou rozeberou zřejmě jen kolem čtvrtiny celkového počtu hlasů a budou mít vážný problém se vůbec protlačit do druhého kola volby.

Vyhraje republikán Fillon, nebo socialista Hamon? To by se všichni ptali, kdybychom před sebou měli francouzské volby tak, jak probíhaly v posledních dekádách. Letos však podle průzkumů tito dva kandidáti získají dohromady jen kolem 26 % hlasů. Zatímco jejich slabá podpora může být částečně přičítána mnoha chybám, které udělali při kampani, nepochybně také odráží náladu ve francouzské společnosti.

Letos se skloňuje především jméno Marine Le Pen, která téměř jistě dosáhne nejlepšího výsledku za historii své strany a má slušné šance na postup do druhého kola. Její radikálně pravicová Národní fronta své kandidáty do prezidentské volby posílá pravidelně (počínaje jejím otcem a zakladatelem strany – Jean-Marie Le Pen), ale ještě nikdy s takovou podporou. Tradiční předvolební klima narušují i další kandidáti – Emmanuel Macron a Jean-Luc Mélenchon. Oba se před volbami trhnuli ze svých stran a založili vlastní hnutí. A jejich podpora není zanedbatelná. 

Trend bude pokračovat

Podle politologa Gérarda Grunberga není úpadek velkých stran jednorázovou záležitostí a bude pokračovat. „Socialisté a konzervativci byli střídavě u moci od osmdesátých let a voliči nemají pocit, že by za tu dobu po ekonomické či sociální stránce něco zlepšili,“ popsal situaci pro Politico.eu Grunberg. Navíc tvrdí, že se nezabývají aktuálními problémy, které zajímají voliče. „Imigrace, globalizace a Evropa jsou témata, která chce volič řešit,“ dodal politolog.

Podle některých vede problém ještě hlouběji. Francouzský profesor moderní historie Pierre Rosanvallon tvrdí, že krizi zažívá celý reprezentativní systém. Ten pracuje na principu poptávky. Dělníci měli komunisty, úředníci a část střední třídy socialisty a vyšší třídy tíhly doprava. Dnes se nacházíme uprostřed změny v něco, čemu Rosanvallon říká identifikační systém. „Přesunuli jsme se do světa politické nabídky. Objevují se jednotlivé osobnosti a lidé se identifikují s různými koncepty, které nová tvář představuje,“ vysvětlil Rosanvallon.

Lídři odmítají realitu

Ani jeden z dvojice Fillon – Hamon si však nepřipouští, že by se něco změnilo. Fillon trvá na tom, že jeho potíže způsobilo jakési „temné spiknutí“ za kterým stojí odcházející prezident Holland a strana socialistů a jejich záměr odstranit ho z boje o prezidentské křeslo. Hamon tvrdí, že byl zrazen svou vlastní stranou, když například bývalý premiér Manuel Valls podpořil jeho protivníka Macrona.

„Jen proto, že je Fillon mizerný kandidát to neznamená, že celá strana je na tom špatně. Ukážeme to v parlamentních volbách,“ tvrdí přední analytik konzervativců. „Strana povstane z popela,“ vede si svou i jeho socialistický protějšek.

Kdo má pravdu se ukáže již brzy. Poprvé při právě probíhající prezidentské volbě a podruhé hned v červnu, kdy proběhnou volby do francouzského parlamentu.

Témata:  Marine Le Pen volby ve Francii 1 Francie

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 18:02

Joe Biden podepsal návrh zákona o pomoci Ukrajině, Tchaj-wanu a Izraeli

Americký prezident Joe Biden podepsal návrh zákona o pomoci pro Ukrajinu, Tchaj-wan a Izrael, což znamená, že Spojené státy vyčlení na balíček pro Kyjev přibližně 61 miliard dolarů. Několik hodin předtím ho podpořil Senát.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy