Zeman ve svém dopise adresovaném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi mimo jiné napsal: "Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici... Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa." Masové vraždy Arménů označil Zeman za "jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem".

Česká Poslanecká sněmovna v úterní rezoluci odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.

"Co nejostřeji odsuzujeme a odmítáme usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ze dne 25. dubna 2017. Jsme také zklamáni dopisem prezidenta Zemana ze dne 24. dubna 2017 adresovaným arménské diaspoře ve své zemi s ohledem na události z roku 1915, neboť obsahuje vážné nesrovnalosti," uvedla turecká diplomacie ve svém prohlášení datovaném 26. dubnem.

"Naše reakce na tyto politické akce, které jsou v otevřeném rozporu s historickými skutečnostmi a základními právními principy, byla předána velvyslanci České republiky v Ankaře," dodalo turecké ministerstvo.

"Jde o očekávanou reakci," komentoval vyjádření turecké diplomacie Jiří Ovčáček, mluvčí Hradu. Připomněl, že se Zeman podobně vyjádřil v minulosti už několikrát. "Své stanovisko pan prezident nehodlá měnit," dodal. Šéf poslanců Hamáček tureckou kritiku nekomentoval. "Reakci turecké diplomacie jsem zaznamenal," sdělil ČTK.